Odešla Eva Kupová

Eva mě fascinovala bohémským nadhledem a noblesou, s níž zvládala nezvladatelné situace a inspirativně se pohybovala mezi výtvarnictvím, divadelnictvím a vlastní výtvarnou prací. Učila dlouhá léta a naučila se improvizovat a tvořit hodně z mála. Bavila ji kresba, písmo, vytváření scénických návrhů i samotných kulis, vedle žáků a studentů výtvarného oboru pomáhala divadelnímu oboru ZUŠ a byla v podstatě tím, čemu říkáme spiritus agens. To její nápady vířily prach jeviště, to ona vymýšlela kostýmy, sháněla materiály, barvila, lepila a přešívala, její týden měl víc než sedm dní.

Eva Kupová. FOTO: archiv Pavla Svobody

Její žáci a studenti ji milovali a chodili za ní pro radu v pracovních i soukromých záležitostech, i když už byli sami dospělí. Spolehlivě rozeznala dobré výtvarné dílo od kýče a nebála se to říci. Byla jí vlastní nádherná ironie i sebeironie, vtipné a pádné pojmenování situace. Odrážela se v tom i její láska ke slovu, k jazyku i literární vzdělání.

Učila své žáky nejen výtvarným technikám, ale vedla je i k porozumění vizuálnímu umění jako celku, s radostí z práce, ale s vědomím složitostí a pádů, se znalostí historie, velkých postav minulosti, ale i s úskalím nově vznikajících multioborových žánrů a hledání svého místa v tom nepřehledném labyrintu.

Měla radost z úspěchů každého ze svých studentů a sledovala jejich práci i po opuštění školy. Její studenti získali maximum možného a mají co předávat dál.

Evě Kupové byl věnován i filmový dokument z cyklu „Živá paměť“ o významných blanenských osobnostech, který natočili Jan a Radek Popelkovi ve studiu Audiovisual v roce 2017.

Irma Charvátová

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení