Zemřela akademická malířka Arna Juračková

Obrazy Arny Juračkové překypují barevností, svoji uměleckou kariéru ale začínala tak říkajíc černobíle. Ještě k přijímacím talentovým zkouškám na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kam se přihlásila po úspěšném absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně, předkládala grafiku jednobarevnou. Chtěla studovat ateliér volné grafiky, proto měla v domácích pracích hodně linorytů. Skutečnost  však byla jiná. Dostala se do ateliéru filmové a televizní grafiky, kde se vyučoval i animovaný film.

Arna Juračková. FOTO: archiv Městské knihovny Blansko

V ateliéru studovala šest let a později, od roku 1980, zde pracovala jako odborná asistentka. Studium filmové a televizní grafiky ukončila diplomovou prací – animovaným filmem „Pokusníček“. Šlo o pohádku Aloise Mikulky, ke které průvodní slovo namluvil Karel Hőger. K další filmové realizaci se dostala v roce 1983. Pracovala na výtvarné stránce sedmidílného televizního seriálu večerníčků „Pohádky z lipových špalíčků“. Na tomto seriálu se výtvarně realizovala tři roky.

Práce na animovaném filmu přinesla do další tvorby Arny Juračkové barevnost a hravost. Od černobílých linorytů přešla k výrazné barevnosti a veselejšímu pohledu na svět. V její tvorbě začala převažovat ilustrace. Spolupracovala s různými nakladatelstvími, např. ORBIS, PRESSFOTO, ALBATROS. Později, když se vrátila z Prahy do Blanska, spolupracovala s nakladatelstvím Tobiáš z Havlíčkova Brodu, pro které ilustrovala řadu učebnic speciální pedagogiky. Ve spolupráci se svým otcem Antonínem Juračkou se dostala k větším realizacím v oboru grafického designu. Řadu výstavních expozic vytvořili pro Brněnské veletrhy, deset let spolupracovali s Pivovarem Černá Hora, pro který vytvářeli firemní design.

Akademická malířka Arna Juračková však podstatnou část svého kumštu věnovala volné tvorbě, kresbě, grafice, malbě, exlibris, uměla se vydat i na cestu pro ni zatím neprobádanou. Představila se na téměř 40 samostatných výstavách volné tvorby, zúčastnila se 120 kolektivních výstav. Byla členkou sdružení Q v Brně, Klubu ilustrátorů dětské knihy v Praze, Unie výtvarných umělců České republiky. Svou tvorbou je zastoupena nejen u nás (mj. ministerstvo kultury, Univerzita Karlova, Památník národního písemnictví), ale i v zahraničí (Maďarsko, Polsko) a v soukromých sbírkách.

V Blansku, kde žila, se s jejím dílem rovněž setkáváme. Zde dostala možnost udělat dvě realizace v oblasti díla v architektuře. V roce 1980 to byla čelní stěna na školském zařízení na Žižkově ulici, kde vytvořila technikou sgrafita kompozici s dětskou tematikou „Hra“ a v roce 1998 dělala výzdobu dětského oddělení Městské knihovny Blansko. Zde vytvořila kompozici „Zahrada“ z 30 barevných vyřezaných tvarů. Pro Městkou knihovnu Blansko vytvořila v roce 2001 betlém s motivem kostela svatého Martina v Blansku. V roce 2008 vydává město Blansko kalendář ilustrovaný Arnoštkou Juračkovou. Je plný barevných obrázků, představujících Blansko jako živé město. Cenu města Blanska za kulturu převzala v roce 2006 .

Pavel Svoboda

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení