Králová, 4. 10. 2010, 11:15

Příjemný den, MP řeší samozřejmě i tyto situace. Králová

Lepka, 19. 10. 2010, 10:00

Dobrý den, na Váš problém lze nahlížet ve dvou rovinách. Občanskoprávní, kdy původce rušení je odpovědný především za porušení povinností vyplývajících pro něj z § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdy kromě jiného nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem. Vzhledem k tomu, že došlo k porušení normy občanského práva, mohou se postižení sousedé obrátit na soud s žalobou, v níž se budou domáhat, aby se konkrétní osoba určitého jednání zdržela nebo aby určitým způsobem jednala, kdy k podání žaloby i vedení řízení před soudem je vhodné doporučit účast advokáta jako osoby znalé procesních pravidel a nároků na dokazování. Zároveň se však původce hluku mohl dopustit přestupku proti veřejnému pořádku spáchaného formou rušení nočního klidu dle § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů tím, že v důsledku svého jednání, resp. nedbalosti porušil noční klid. Sám pojem rušení nočního klidu je subjektivní a vychází z určitého konsenzu společnosti na tom, co a v kterou denní dobu, příp. ve které hodiny, je rušením nočního klidu. Zvyklostí je, že dobou nočního klidu je interval 22,00 hod. - 06,00 hod. Problematičtější je definice, resp. vyhodnocení, jaké jednání je už je rušením nočního klidu. I rušení je subjektivní kategorií a jiný bude pohled na rušení nočního klidu v těsném sousedství zábavního centra a jiný v zahradní čtvrti nebo poklidné obci. V zásadě by se mělo přihlížet k hluku běžně se vyskytujícímu na daném místě (běžný provoz na ulici, běžné užívání domů, bytů, běžný hovor, běžné projevy domácích zvířat atd.) a dále k hluku, jehož výskyt na daném místě nelze ovlivnit (vlaky, auta, průmyslové provozy) oproti hluku, který z těchto v místě obvyklých mezí už vybočuje a kde zároveň původce hluku mohl jeho produkci ovlivnit nebo jí zabránit (křik na ulici, hlasitá hudební produkce, převracení popelnic apod.). V přestupkovém řízení je nutno dokazovat konkrétní skutek, který je vhodné co nejpřesněji určit a spolehlivě prokázat. Není však vyloučeno zahájení řízení o přestupku pro rušení nočního klidu popsaného jen velmi obecně (např. v nočních hodinách od listopadu 2006 do dubna 2007 nebo od poloviny dubna 2007 do data zahájení řízení). „Ideálním případem“ je situace, kdy dojde k intenzivnímu rušení, které trvá po určitou dobu, v pozdní noční hodinu (např. kolem 01,30 hod.), které je spolehlivě svědecky doloženo, a to pokud možno nejen sousedy (autory stížnosti), ale i jinou osobou, např. policisty nebo strážníky obecní policie přivolanými na místo. Jako nejschůdnější řešení věci se tedy jeví prostřednictvím přestupkového řízení, kdy je třeba věc oznámit místně příslušné obecní policii nebo na místně příslušné Obvodní oddělení Policie ČR. Tyto orgány věc zadokumentují, posoudí možnost řešit věc v blokovém řízení uložením pokuty, respektive věc oznámí příslušnému správnímu orgánu – komisi pro projednání přestupků k dalšímu řízení o přestupku. V blokovém řízení je možné udělit přestupci pokutu ve výši 1.000,- Kč, ve správním řízení až 5.000,- Kč. Rušení nočního klidu lze postihovat i opakovaně. V novém řízení pak lze projednávat skutky, které nebyly řešeny předchozím pravomocným rozhodnutím. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud se tato, z Vašeho pohledu neúnosná situace bude opakovat, můžete se kdykoli obrátit s žádostí o pomoc i na strážníky MP Blansko. S pozdravem Ing. Martin Lepka ředitel MP Blansko