Na novou televizní soutěž čeká Ing. Pavel Konečný

Jak těžké je se do pořadu dostat?

„Je to nová soutěž, hned po prvním vysílání jsem zavolal na uvedené číslo. Po zavolání dostane člověk pokyny, co všechno má poslat k přihlášce do soutěže, např. stručný životopis, jednu fotografii a současně je nadiktován kód, který se musí do přihlášky napsat. Pak se čeká, až pozvou.“

Je jasné, že se nenatáčí pouze jeden díl...

„Šest dnů po sobě se natáčejí čtyři pořady za den, takže je natočeno 24 pořadů, víc jak na měsíc. My jsme byli pozváni na 1. října odpoledne. Bylo nás šest i s náhradníky. Po příchodu následuje seznámení s herním řádem a losuje se pořadí. Já jsem si vylosoval první místo.“

Je dobré soutěž zahajovat?

„Nevím, je-li to lepší nebo horší, ale podařilo se mně nahrát dost vysoký počet bodů a asi jsem soupeře znervóznil, riskovali a dělali chyby.“

Soutěž „Pálí vám to?“ je vždy ukončena, jak se však natáčejí třeba „Milionář“ nebo „Riskuj“, v nichž se může postoupit do dalšího dílu soutěže?

„Záleží, jak to vyjde. Dekorace se pro každou sérii natáčení staví. ‚Milionář‘ se natáčí čtyři dny, také ‚Riskuj‘ má čtyřdenní natáčecí cyklus. V ‚Milionáři‘ se natáčí dopoledne a odpoledne, dva díly za den. U ‚Riskuj‘ jsou natáčeny čtyři díly. V ‚Milionáři‘ jsem byl dopoledne a pak jsem čekal zhruba tři hodiny na odpolední natáčení. Pokud někdo končí odpoledne a postupuje, tak jde k natáčení až ráno, pokud někdo končí s natáčecím cyklem, tak přijde třeba až za měsíc.“

Protože při pokračováních bývají soutěžící v jiném oblečení, znamená to, že s sebou vezete šatník?

„V ‚Milionáři‘ bylo dáno, že si máme vzít dvoje oblečení. Nemůže být celé černé nebo celé bílé, také úzké proužky nejsou dobré. Na oblečení nesmějí být reklamní nápisy. To platí všude. Třeba při natáčení ‚Pálí vám to?‘ seděl v hledišti divák, který měl v kapsičce u košile špatně zastrčenou krabičku cigaret, takže byla značka při záběru na něj vidět. Asistent ho hned upozornil, aby krabičku schoval.“

Popište trošku okamžiky rozstřelu v „Milionáři“...

„Při rozstřelu začíná běžet čas k zodpovězení otázky v okamžiku, kdy se na obrazovce objeví čtyři možnosti odpovědí. Každý má k dispozici v podstatě pět tlačítek, čtyři označená písmenem a páté k potvrzení odpovědi. Je tam ale také tlačítko umožňující opravu, čímž se však ztrácí čas. Přesto, že jsem ho potřeboval, byl jsem nejrychlejší.“

Jste pozdraven moderátorem a pak je jasný střih, než dojdete k „horkému křeslu“. Co se v mezidobí děje?

„Následuje přípravná procedura, soutěžící je také prohlédnut, zda nemá u sebe nějaké ‚napovídací‘ zařízení, kterým by mu mohlo být pomáháno.“

Zdá se, že si vybíráte soutěže, které nejsou postaveny na náhodě, ale spíše vyžadují encyklopedické znalosti — soutěže vědomostní. Kde čerpáte znalosti?

„Ano, spíš si vybírám soutěže vědomostní. Snažím se uplatnit, co jsem vstřebal za léta z tisku, knih, časopisů. Je to také hodně školních znalostí, hodně jsem četl. Všechno však záleží na štěstí. Člověk může být chytrý, ale dostane jednu dvě otázky, které mu nesednou, a je v koncích.“

Vaše všeobecné znalosti jsou obdivuhodné, ale jsou i soutěže zaměřené oborově, např. O poklad Anežky České či obdoba Milionáře na Primě. V nich jsme Vás ještě neviděli. Který obor by vám byl nejbližší?

„Nevím, v čem bych byl dobrý, nejsem vyloženě zaměřen jedním směrem. Dost mne zajímá literatura, filmy, kultura...Záleželo by na otázkách... Ale asi kultura, čeština. „Anežka“ je pro mne příliš odborná, stejně jako na Primě otázky z motorismu.“

Nervozita hraje jistě svoji roli, stalo se i Vám, že jste „zapomněl“?

„Nervy hrají velkou roli. Mně se stalo v Pyramidě, že jsem si nemohl vzpomenout, ač chemik, jak se jmenuje jev způsobený oxidem uhličitým a dalšími plyny. Nemohl jsem za nic přijít na to, že je to skleníkový efekt. Člověk to ví, ale přijde ‚okno‘ a všechno je jinak.“

Polevíte v čerpání vědomostí nebo jste optimista?

„Určitě zas budou nové soutěže.“

Rozmlouval Jaroslav Parma