Obyvatelé Blanenska stárnou rychleji než zbytek ČR

Populační prognóza má široké uplatnění v praxi. Patří mezi základní podklady pro rozhodování a plánování všude tam, kde vstupují do hry přímo nebo zprostředkovaně soubory obyvatel — ve státní správě a místní samosprávě, v sociálním a důchodovém zabezpečení, zdravotnictví, školství, výstavbě bytů a problematice bydlení vůbec a dalších veřejných službách.

Stejně jako na území celé České republiky, tak i na území blanenského okresu a území města Blanska dlouhodobě dochází a do budoucna bude docházet ke stárnutí populace. Mezi hlavní příčiny patří zejména déletrvající omezení porodnosti, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka lidského života.

K nejzávažnějším problémům stárnoucí společnosti patří, že vznikne mohutná skupina ekonomicky závislé populace se specifickým životním stylem a specifickými potřebami v oblasti spotřeby, zdravotní péče, bydlení.

Kritériem pro označení určité společnosti jako staré či stárnoucí je osmiprocentní (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších.

Stáří populace indikuje nejen podíl starých osob v populaci. Mírou stárnutí je také tzv. index stárnutí, jenž se obvykle vypočítává jako podíl populace ve věku 60+ na 100 osob mladších 15 let. I z hlediska této míry se jednoznačně řadíme mezi populace „stárnoucí“ a jako taková bude pravděpodobně vystavena celé řadě problémů, na něž je potřeba již dnes se připravovat.

Demografický vývoj blanenského okresu a jeho prognóza do roku 2010

1. Prognóza vývoje počtu obyvatel včetně zastoupení ve vybraných věkových skupinách

Tabulka č. 1
Prognóza počtu obyvatel blanenského okresu do roku 2010

Pozn.: Výchozí stav pro výpočty byl stav a věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 1998. Každá prognóza představuje pravděpodobnostní, ne zcela určité tvrzení o budoucí realitě.

2. Prognóza vývoje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení do roku 2010

Tabulka č. 2
Prognóza vývoje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení do roku 2010 — obyvatelé blanenského okresu

Pozn.:
Index stáří = (počet osob ve věku 60 a více let / počet osob ve věku 0 — 14 let) × 100
Index ekonomického zatížení = (počet osob ve věku 0 —14 let + počet osob ve věku 60 a více let / počet osob ve věku 15 až 59 let) × 100

Počet obyvatel blanenského okresu ve vybraných věkových skupinách včetně výpočtu indexu stáří a indexu ekonomického zatížení

Tabulka č. 3
Počet obyvatel blanenského okresu ve vybraných věkových skupinách

Pozn.: Absolutní počty jsou uvedeny dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001

Index stáří a index ekonomického zatížení dle věkové struktury k 1. 3. 2001
Index stáří................................. 110,68
Index ekonomického zatížení...... 55,42

Nadále bude pokračovat pokles počtu osob s trvalým bydlištěm na území České republiky (rok 1998 = 10 289 621 obyvatel, prognóza do roku 2010 = 10 252 984 obyvatel), avšak v nejbližším zázemí aglomeračních jader bude podle prognózy pokračovat v letech 2006-2010 populační přírůstek. Mezi ziskové okresy má patřit i blanenský okres. Tomuto předpokladu nasvědčuje i skutečnost (rok 1998 = 107 981 obyvatel, rok 2001 = 108 079 obyvatel).

Počty obyvatel ve věkových kategoriích produktivní (15 — 59) a poproduktivní (60+) ovlivňuje postupné zvyšování důchodového věku od roku 1996.

O tom, jak dalece se naplňuje prognóza, svědčí skutečnost, že absolutní počet obyvatel blanenského okresu k 1. 3. 2001, včetně rozložení do vybraných věkových skupin (tabulka č. 3), téměř „kopíruje“ prognózu počtu obyvatel blanenského okresu i rozložení do věkových skupin k 31. 12. 2000 (tabulka č. 1). Obdobně je tomu i u indexu stáří a indexu ekonomického zatížení.

Téměř hrozivě roste index stáří, jehož hodnota vzrostla ze 104,96 v roce 1998 na 110,68 v roce 2001 což znamená, že na 100 osob mladších 15 let připadá 111 osob ve věku 60 let a starších. Podle prognózy má v roce 2010 připadnout na 100 osob mladších 15 let celkem 154 osob ve věku 60 let a starších.

Podle prognózy do roku 2010 dosáhne blanenský okres třetí nejvyšší hodnoty indexu stáří v rámci Jihomoravského kraje (za okresy Brno-město = 192,27 a Brno-venkov = 170,00). Nejnižší hodnota indexu stáří v rámci Jihomoravského kraje je projektovaná pro okres Znojmo = 139,40.

Demografická analýza obyvatel města Blanska

1. Vývoj počtu obyvatel včetně zastoupení ve vybraných věkových skupinách

Tabulka č. 4
Vývoj počtu obyvatel města Blanska v letech 1980, 1991, 2001 a 2003

Pozn.: Absolutní počty jsou uvedeny dle výsledků sčítání lidu v jednotlivých letech a skutečný počet obyvatel k 31. 12. 2003

2. Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení v letech 1980 až 2003

Tabulka č. 5
Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení v letech 1980 až 2003 — obyvatelé města Blanska

Pozn.: Vypočteno z absolutních počtů k datu sčítání lidu v jednotlivých letech (v roce 2001 k datu 1. 3. 2001) a dle skutečného počtu obyvatel k 31. 12. 2003

3. Počet obyvatel ve vybraných věkových skupinách

Tabulka č. 6
Počet obyvatel města Blanska včetně zastoupení mužů a žen ve vybraných věkových skupinách

Pozn.: Absolutní počty obyvatel jsou uvedeny dle skutečnosti k 31. 12. 2003

4. Počet obyvatel včetně zastoupení mužů a žen ve věkových kategoriích nad 65 let a nad 80 let

Tabulka č. 7
Počet obyvatel města Blanska starších 65 let a 80 let a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel města Blanska

Pozn.: Absolutní počty obyvatel jsou uvedeny dle skutečnosti k 31. 12. 2003

Ve srovnání s posledním sčítáním lidu k 1. 3. 2001 se snížil k 31. 12. 2003 počet obyvatel města Blanska o 220 obyvatel. Celkový počet obyvatel města Blanska byl ovlivněn v roce 2000 oddělením městské části Spešov.

Podobně jako v celém blanenském regionu dochází i na území města Blanska k postupnému stárnutí populace. Pokud bylo v roce 1980 z celkového počtu obyvatel města Blanska 25,28 % dětí ve věku 0 — 14 let a 14,85 % obyvatel starších 60 let, k 31. 12. 2003 se tento poměr téměř „obrátil“ (14,21 % dětí ve věku 0 — 14 let a 20,12 % obyvatel starších 60 let).

Vývoj indexu stáří zobrazuje tabulka č. 5. V roce 1980 připadlo v Blansku na 100 dětí ve věku 0 —14 let celkem 59 obyvatel starších 60 let, k 1. 3. 2001 to bylo již 115 obyvatel starších 60 let. Alarmující je nárůst indexu stáří v uplynulých dvou letech tj. od posledního sčítání lidu k 1. 3. 2001 do 31. 12. 2003, kdy v  Blansku připadlo na 100 dětí ve věku 0 — 14 let celkem 142 osob starších 60 let.

Srovnáme-li index stáří populace blanenského okresu a index stáří populace města Blanska k datu 1. 3. 2001 zjistíme, že na blanenském okrese připadlo na 100 dětí ve věku 0 — 14 let celkem 111 obyvatel starších 60 let a v Blansku připadlo na 100 dětí ve věku 0 — 14 let celkem 115 obyvatel starších 60 let. Hodnota indexu stáří populace města Blanska k datu 31. 12. 2003 vysoce překračuje prognózu pro blanenský okres pro rok 2005 (i prognózu pro celou Českou republiku pro rok 2005, kdy na 100 dětí ve věku 0 — 14 let má připadnout 134 obyvatel starších 60 let) a téměř se blíží prognóze blanenského okresu pro rok 2010.

V Blansku žilo k datu 31. 12. 2003 celkem 20 474 obyvatel. Z uvedeného počtu bylo celkem 14,82 % (3 034) obyvatel starších 65 let a 2,62 % (536) obyvatel starších 80 let.

Podle prognózy ČSÚ Praha by se měl podíl osob starších 65 let v České republice zvyšovat z 12,99 % v roce 2000 na 12,74 % v roce 2005 a na 13,60 % v roce 2010. Podíl věkové skupiny osob starších 80 let by se měl zvýšit z 2,10 % v roce 2000 na 2,56 v roce 2005 a dále na 2,70 % v roce 2010.

Z hlediska porovnání podílu osob starších 65 let na celkovém počtu obyvatel žijících v Blansku s celorepublikovými údaji lze konstatovat, že hodnota tohoto ukazatele je již k 31. 12. 2003 vyšší než celorepubliková prognóza pro rok 2010, tzn. že věková struktura obyvatel je v  Blansku v porovnání s celorepublikovou relací méně příznivá.

Závěrem cituji obecně použitelné Kennyho schéma potřebnosti služeb:

Je-li ve společnosti 8 % lidí 65letých a starších, nepředstavuje to prakticky žádný problém.
Je-li jich 10 % začínají vznikat instituce.
Při 12 % je potřeba činnost těchto institucí koordinovat.
Jestliže je v populaci 14 % 65letých a starších, stává se péče o ně základním zdravotně sociálním problémem.

Literatura:

Rabušic, L.: Česká společnost stárne. MU, Brno 1995.
Autorský kolektiv: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997.
Sčítání lidu, domů a bytů 1980, 1991, 2001. ČSÚ, Praha.
Kokta, J.: Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2010. Sociální politika, 7-8/2000, příloha.
Celkový počet obyvatel včetně zastoupení mužů a žen ve vybraných věkových kategoriích k 31. 12. 2003. MěÚ Blanska, odbor VNV.