Občan a mimořádné situace – díl čtvrtý: Ochrana obyvatelstva

Varování

Včasné varování obyvatelstva před blížícím se nebezpečím je samozřejmě jedním z nezbytných předpokladů pro záchranu co největšího počtu životů či materiálních hodnot v krizové situaci. Důležitá je však i znalost významu varovných signálů a také toho, jak se v případě vyhlášeného varování správně chovat.

Od roku 2001 platí na našem území jediný typ varovného signálu „Všeobecná výstraha“ pro varování při jakékoliv mimořádné události. Signálem je kolísavý tón sirény po dobu 140 sekund.

Signál se vyhlašuje vždy, pokud může dojít nebo již došlo k ohrožení životů a zdraví obyvatel, bez ohledu na druh mimořádné situace.

Jak se zachovat v případě, že je tento signál vyhlášen?

Jakmile zazní signál „Všeobecná výstraha“ je nezbytné se neprodleně ukrýt. Tato zásada neplatí pouze v případě, že se zjevně jedná o blížící se povodeň. Pro úkryt není třeba vyhledávat speciální betonové kryty nebo sklepy. V prvních chvílích pro ochranu poslouží jakákoliv zděná budova, kterou lze uzavřít. Zvuk sirény totiž nepřikazuje vrátit se domů, nýbrž okamžitě se ukrýt. Proto lidé na nákupech, procházce, na úřadech atd. by měli vyhledat útočiště v nejbližších objektech nebo zůstat v budovách, kde se právě nachází.

Z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, že není třeba ani vyzvedávat děti ze škol, neboť škola se o jejich bezpečí po nezbytně potřebnou dobu postará.

V budově musí být zavřena všechna okna a vstupní dveře, protože signál může s velkou pravděpodobností ohlašovat únik toxických látek nebo plynů. Uzavřením prostoru se možnost vniknutí nebezpečných látek do budovy výrazně sníží.

Důležitá je rovněž informovanost obyvatel o tom, k čemu vlastně došlo a jaké mají být učiněny další kroky. V žádném případě by však po vyhlášení varovného signálu občané neměli tyto informace získávat od složek IZS telefonicky! Jejich dotazy by jenom zatížily telefonní linky a narušily řešení události. K informování obyvatel v případě mimořádné události slouží tísňové zpravodajství České televize (ČT 1, ČT 2) a Českého rozhlasu, s nimiž má Ministerstvo vnitra uzavřeny patřičné dohody. Podobné dohody jsou uzavřeny i na krajské úrovni, a proto lze informace z rozhlasu získat i na regionálních frekvencích (Pro Blansko je to Český rozhlas 1 radiožurnál — vysílač Brno-Hády 93,1 FM a vysílač Kojál — 106,5 FM).

Další informace poskytne následně i obecní rozhlas a v některých městech — mezi nimi i v Blansku — také kabelová televizní síť. První stručnou informaci o typu hrozícího nebezpečí by však blanenští občané získali již po zaznění sirén, neboť čtyři z pěti blanenských sirén jsou vybaveny i moderním elektronickým hlasovým zařízením, které je schopno poskytnout základní nezbytné informace.

Zkoušky provozuschopnosti sirén probíhají v Blansku, stejně jako v celé České republice, každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou — nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund.

(příště: Dokončení tématu ochrana obyvatelstva — evakuace a ukrytí)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko