Občan a mimořádné situace – díl sedmý: Povodně a ochrana před nimi

Žádná jiná živelní pohroma ani průmyslová havárie u nás v posledních letech nezpůsobila takové materiální škody, nevyžádala si tolik obětí a nezasáhla tak dramaticky do života mnoha tisíc lidí. Bohužel se nedá předpokládat, že si tím naše republika již svou „porci smůly“ nadlouho dopředu vybrala a další podobné události se jí vyhnou.

Právě naopak. Ráz naší na řeky bohaté krajiny, spojený s dědictvím dlouholetých necitlivých zásahů člověka do přírody a v neposlední řadě i klimatické změny, které nyní postihují celou Evropu, nám zřejmě i v budoucnu způsobí nemálo starostí s lokálními, ale i většími záplavami a bojem proti nim. V zásadě rozlišujeme tři druhy povodní:

• Přívalovou povodeň
• Povodeň způsobenou velkým vzestupem hladin vodních toků (např. po vytrvalých deštích)
• Povodeň spojenou s narušením hráze vodního díla (tzv. „zvláštní povodeň“)

S prvním a druhým typem se již setkalo i Blanensko. Záplavy v červenci 1997 byly téměř klasickým příkladem povodně způsobené vzestupem hladin toků po dlouhotrvajících deštích. K vzestupu hladiny řeky Svitavy tehdy ale docházelo postupně a díky tomu bylo možno předem učinit alespoň určitá opatření k ochraně osob a majetku.

Naproti tomu na přívalovou povodeň, jakou zažila Olešnice a okolí v létě 2002 a Sloup v květnu 2003, nebylo prakticky možno předem zareagovat, neboť přesné místo, kde dojde k náhlé průtrži bouřkových mračen, při níž stálá koryta vodních toků nestačí zadržet a rychle odvést velké množství spadlých srážek, nelze s dostatečným předstihem určit ani za pomoci moderní meteorologické techniky.

V těchto případech proto vydává Český hydrometeorologický ústav pro veřejnost alespoň předběžná varování před možným výskytem přívalových srážek v některých částech našeho území (lze je spolu s dalšími informacemi o aktuální povětrnostní situaci v ČR nalézt například na internetové stránce www.chmi.cz).

K nejzávažnějšímu ohrožení obyvatelstva by samozřejmě došlo v případě vzniku třetího typu povodní — tedy při narušení hrází vodních děl. K takovému narušení může dojít jak násilnou cestou (zásah hráze jadernou zbraní, teroristický útok), tak i třeba při tzv. přelití hráze po velkém vzestupu hladiny vody, kdy může nastat jev zvaný „překlopení hráze“.

Přestože pravděpodobnost naplnění takovéhoto katastrofického scénáře je opravdu velmi malá, musí i Blansko s tímto typem ohrožení v rámci příprav na řešení krizových situací počítat, neboť narušení hrází vodních děl Letovice a Boskovice by způsobilo v Blansku mnohem větší záplavy, než jaké si pamatujeme z již zmíněného devadesátého sedmého roku. Obsáhlému tématu protipovodňového plánování a některým metodám ochrany území před velkou vodou se však budeme věnovat až v příštím díle seriálu.

(Příště: Povodně a ochrana před nimi — pokračování.)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko