Podrobněji o „ČERNÝCH STAVBÁCH“

Podle § 88 odst. 1 písmeno b) stavebního zákona stavební úřad nařídí vlastníku stavby její odstranění, pokud byla postavena bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Současně ale platí, že odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními přepisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako v žádosti o stavební povolení.

Toto zákonné ustanovení lze zjednodušeně vnímat tak, že umožňuje zachovat stavbu v případech, kdy by stavební povolení nebo sdělení k ohlášení drobné stavby, stavebních úprav a udržovacích prací mohlo být uděleno.

Řízení vedené před stavebním úřadem v tomto případě připomíná klasické stavební řízení, se kterým často bývá veřejností i mediálně nesprávně zaměňováno. Vlastník stavby podává žádost o dodatečné povolení stavby, k žádosti připojí zákonem a prováděcí vyhláškou stanovené podklady a projektovou dokumentaci.

Jsou-li splněny všechny zákonné podmínky, vydává stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Pokud některá z těchto podmínek ve stanoveném termínu splněna není, je nařízeno odstranění stavby. O způsobu, jak lze dosáhnout dodatečného povolení stavby, bývá její vlastník vždy řádně poučen.

Pro zajímavost uvádíme údaje z roku 2002, kdy podle tohoto paragrafu bylo stavebním úřadem pravomocně ukončeno 38 řízení. Z tohoto počtu bylo povoleno odstranění dvanácti staveb na žádost vlastníka stavby, v pěti případech bylo vydáno dodatečné povolení stavby včetně povolení jejího užívání. Ve čtrnácti případech byly dodatečně povoleny stavby rozestavěné a v sedmi případech bylo vlastníkům (tzv. „černých staveb“) nařízeno jejich odstranění. V naprosté většině těchto případů se jednalo o neznalost stavebního zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že celkový počet tzv. „černých staveb“ v roce 2002 (26) není k celkovému počtu řízení vedených stavebním úřadem nijak závratný, jde však často o řízení obtížná, kdy stavební úřad musí v maximální míře respektovat ochranu vlastnictví již vybudované nebo rozestavěné stavby danou Ústavou ČR na jedné straně a na druhé straně dodržet příslušná ustanovení stavebního zákona.

Zcela výjimečné postavení mají stavby, ke kterým bylo stavební povolení zrušeno. Na tyto stavby se hledí, jakoby byly postaveny bez stavebního povolení, z okolností však vyplývá, že byly prováděny tzv. v dobré víře. Vzhledem k tomu, že se, případ od případu, vždy jedná o výjimečné a poměrně specifické případy, nelze tuto problematiku při zodpovědném přístupu zobecňovat.

Na závěr bych rád touto formou vyzval potenciální stavebníky, aby před zahájením jakékoliv stavby (včetně stavebních úprav a udržovacích prací existujících staveb) konzultovali tyto záměry s pracovníky stavebního úřadu, kteří s nimi ochotně projednají jejich záměry.

Ing. Petr Rizner
vedoucí stavebního úřadu