Občan a mimořádné situace – díl jedenáctý: Příprava krizového plánu kraje

Koordinací zpracování plánu je pověřeno oddělení krizového řízení a obrany odboru kancelář hejtmana. Hotový krizový plán následně schvaluje hejtman Jihomoravského kraje, jeho dílčí části pak starostové určených obcí a statutární zástupci příslušných právnických osob. Pro přípravu plánu využívají všechny zainteresované subjekty samozřejmě nezbytné informační systémy státu a kraje a při zpracovávání veškerých dokumentů se řídí zásadou rovnocennosti písemných a elektronických údajů.

Krizový plán kraje je velmi rozsáhlý dokument. Skládá se ze základní a přílohové části. Ta základní vymezuje především působnost, odpovědnost a úkoly jednotlivých subjektů podílejících se na zajištění krizových opatření a také výčet a hodnocení možných rizik. Přílohová část pak obsahuje například přehled v kraji využitelných sil a prostředků, povodňové a havarijní plány, plán nezbytných dodávek, plán hospodářské mobilizace, plány spojení, mapové podklady a řadu dalších dokumentů.

Na jaká rizika je tedy krizový plán našeho kraje rozpracováván? Pro Jihomoravský kraj bylo vytipováno celkem 19 (nevojenských!) rizik a připravuje se na:

1. Povodně velkého rozsahu (např. na Dyji, Moravě, Svitavě a Svratce)
2. Jiné živelné pohromy (zejména sněhovou kalamitu)
3. Epidemie (hromadné nákazy osob)
4. Epifytie (hromadné nákazy rostlin)
5. Epizootie (hromadné nákazy zvířat)
6. Radiační havárie (JE Dukovany)
7. Havárie velkého rozsahu (technologické, zejména chemické)
8. Narušení hrází vodních děl (Boskovice, Letovice, Nové Mlýny, Vír I, Vranov, Dalešice, ...)
9. Narušení finančního a devizového hospodářství (negativní ekonomické jevy)
10. Narušení dodávek ropy a ropných produktů
11. Narušení dodávek elektrické energie
12. Narušení dodávek plynu
13. Narušení dodávek tepla
14. Narušení dodávek potravin
15. Narušení dodávek vody
16. Narušení funkčnosti dopravní soustavy (silniční a železniční infrastruktury)
17. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb (telekomunikačních systémů)
18. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb (informačních systémů)
19. Narušení zákonnosti ve velkém rozsahu (negativní sociální jevy)

Blansko, jakožto jedna z obcí určených k tomuto účelu Hasičským záchranným sborem, rozpracovává některé úkoly z krizového plánu kraje. Přímo provádí především přípravu na krizové riziko č. 8, a to vzhledem k blízkosti vodních děl Boskovice a Letovice. Mimo to se alespoň částečně spolupodílí i na přípravě na řešení dalších krizových rizik, s výjimkou těch uvedených pod č. 9, 13 a 18, neboť příprava na ně probíhá na úrovni kraje nebo dokonce až na úrovni celostátní. (Např. na riziko narušení funkčnosti informačních vazeb se připravuje Ministerstvo informatiky, krizová opatření měnová by zase prováděla přímo Česká národní banka.)

(Příště: Závěrečný díl celého seriálu)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko