Sborník Muzea Blansko 2004

První z nich, „Studie“, se zaobírá nejrůznějšími tématy, např. moučnými mlýny a mlynáři v údolí Punkvy (Ivo Holas), příhradovým železničním mostem v Blansku (Jiří Jaroš), sestřelením německého bitevního letounu u Olešné (David Varner) a dalšími.

Kapitola „Materiály“ zahrnuje mj. pojednání o salmovské letní rezidenci (Jaroslav Bránský), o blanenském zemědělství (J. L. Cetkovský a Bl. Grunda), o nových nálezech památných kamenů (Eva Nečasová), o mlýnu v Holštejně (Vl. Polák) aj. Obsah dalších kapitol je dán názvem „Zprávy a marginalia“ (i s připomínkou všech významných akcí v Muzeu Blansko pořádaných), resp. „Výročí“ (např. Kulaté výročí Wanklova muzea v Blansku od Pavla Košťála, Jubileum pěvkyně — o Věře Škápíkové píše Zd. Zouhar, českého dramatika M. Stunu připomíná V. Škápíková).

Nejstručnější je závěrečná kapitola „Nekrology“, v níž je však, bohužel, rozloučení s dlouholetým pravidelným autorem statí do muzeálních sborníků Vladimírem Polákem (J. Parma).

Sborník je bohatě doprovázen obrazově, poutavé jsou již tradičně vnitřní strany obálky a předsádky, obrazově zachycující důležité okamžiky loňského roku s muzeem a městem Blanskem spojené (v textové části jsou zařazeny popisky snímků).

Je záslužné, že Sborník Muzea Blansko se poohlíží i po okolí, takže je možné se např. dočíst o vztahu Petra Bezruče k Černé Hoře (Karel Odehnal), případně o italských uprchlících ve školních kronikách bývalého politického okresu Boskovice (Eva Šebková). Určitě se vyplatí Sborník Muzea Blansko 2004 mít v knihovničce, neboť jeho obsah je přínosný pro obohacení znalostí minulosti kraje, v němž žijeme.