Ředitelka Nemocnice Blansko: Léčebná péče musí být kvalitní, dostupná, ale také efektivní

22. června 2005, zprávy z MěÚ, přečteno: 7023×

Kontrolní oddělení Městského úřadu Blansko věnovalo v loňském roce svoji pozornost Nemocnici Blansko. Jeho zjištění byla natolik závažná, že vedla k odvolání tehdejšího ředitele. Po pětiměsíční době provizorní správy nemocnice byla po výběrovém řízení od 1. 2. 2005 ustavena do funkce ředitelky MUDr. Ilona Rybářová, s níž si dnes povídáme.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

MUDr. Ilona Rybářová
MUDr. Ilona Rybářová,
ředitelka Nemocnice Blansko
Foto: autor

Závěr kontroly byl předán k šetření orgánům činným v trestním řízení. Shledala jste opravdu tak vážná pochybení, staly se zjištěné závěry výchozím podnětem pro Vaši práci po nástupu do křesla ředitelky Nemocnice Blansko?

„Navázala jsem na některé závěry, provedla jsem analýzu hospodaření nemocnice za předchozí období, a to od roku 2000. Analýza byla nutná k tomu, abychom mohli sestavit vyrovnaný rozpočet hospodaření na rok 2005, neboť nemocnice skončila v roce 2004 s provozní ztrátou 4,1 milionu korun. Prozatímní vedení, které pracovalo od října, podalo návrh rozpočtu na rok 2005 s další ztrátou.

Ztrátový rozpočet byl pro zřizovatele, tedy Město Blansko, nepřijatelný. Ztrátový rozpočet byl nastaven již na rok 2004, ale zřizovatel ho odmítl a dal úkol vypracovat rozpočet vyrovnaný. Ten byl sice sestaven, ale nebyl v průběhu roku 2004 naplňován.“

Můžete uvést alespoň nějaké doložení?

„Zatímco v roce 2004 se výnosy zvedly o 0,4 %, tak náklady se zvedly o 2,6 %, přičemž nejvyšší částku zaznamenaly náklady personální, které tvořily 53,6 % všech nákladů. Navíc k 1. 1. 2005 byly tarifní mzdy všech zaměstnanců zvýšeny o sedm procent.“

Změny v oblasti odměňování nejsou nejpopulárnější...

„Jako lékařka s dvacetiletou praxí se domnívám, že zdravotnický personál nebyl ani v předchozím režimu a není ani nyní za svou odborně náročnou a odpovědnou práci řádně ohodnocen. Otázky financování zdravotnictví jsou v naší společnosti v současné době předmětem jednání na nejrůznějších úrovních. Ovšem stále platí, že můžeme spotřebovat pouze to, co si vyděláme. Nikdo nám příspěvek na provoz neposkytne. Proto se snažím pracovníky nemocnice získat k maximální spolupráci při zvyšování efektivity práce.

Vycházím ze skutečnosti, že finanční ohodnocení patří k nejdůležitějším motivům v práci. Pokud nemocnice dosáhne kladného výsledku hospodaření, potom budeme mít možnost snahu zdravotníků odměnit. Současně si myslím, že plat není jediným motivem naší práce. Ve zdravotnictví hrají důležitou roli také možnost odborného růstu, uplatnění našich znalostí a především zájem pracovníků pomáhat druhým osobám. A to je pro mne druhý, stejně významný úkol, motivovat spolupracovníky k týmové práci, k profesnímu uplatnění a ke kultivaci vztahů jak na pracovišti, tak především k pacientům.“

Vrátíme-li se k hospodaření, nebyla pravděpodobně oblast odměn jedinou, na kterou jste se soustředila po svém nástupu?

„Základem mé činnosti bylo provedení auditu zdravotní péče a provozu nemocnice tak, abych postihla možnosti zvýšení výnosů a dokonale se seznámila s jednotlivými oblastmi nákladů a zaměřila se na jejich optimalizaci. K tomu, aby se nemocniční zařízení udrželo v síti zdravotnických zařízení kraje a mohlo zajistit pro občany regionu potřebnou péči, je nutné a základní, aby poskytovaná péče byla kvalitní a dostupná. Na tom stavíme, že řada pacientů zvolí dostupnější zařízení, kde má kvalitní péči a přitom nemusí čekat na vyšetření jako na klinikách. Je také nutné, aby péče byla efektivní. Musíme léčit správně jak odborně, tak ekonomicky.“

Zřejmě to byly první tři složky Vaší práce. Co dalšího?

„Zjistila jsem, že v nemocnici chybí některé základní vnitroorganizační směrnice v oblasti ekonomiky provozu jako třeba platový řád, vnitřní kontrolní systém, že neexistuje systém centrálního zásobování, který by umožňoval nejen mít aktuální přehled o nákladech nemocnice, a tím pádem je pružně reguloval, ale také umožnil dosažení nižších cen při využívání množstevních slev a poptávkových řízení. Další nedostatek vidím v tom, že informační systém pro zdravotnickou část pracuje odděleně od účetního systému, který sleduje ekonomiku organizace, což brání rychlému zpracování dat a pružné regulaci provozu.

Další oblastí, kterou musíme ovlivnit, je racionální spotřeba léků. Náklady na léky rostou velmi rychle, v průměru se v České republice zvyšují ročně o 4 miliardy. V nemocnici zavádíme systém účelné farmakoterapie tak, abychom mohli vybrat nejefektivnější léky a plynule sledovat a regulovat jejich spotřebu.“

Pokud si vzpomínám byly výhrady k některým uzavřeným smlouvám?

„Zjistili jsme, že některé smlouvy jsou pro nemocnici uzavřeny nevýhodně. Zabýváme se revizí těchto smluv, především v oblasti dodavatelských vztahů, servisů apod. a snažíme se je narovnat nebo najít jiné řešení.“

Protože debata s paní ředitelkou Nemocnice Blansko MUDr. Ilonou Rybářovou byla obsáhlá, bude mít další pokračování.