Blahomil Grunda jubilantem

V archivech nalezl řadu pozoruhodných a dosud málo známých údajů o osobnostech místní kultury, vědy a průmyslu. Publikoval desítky statí v odborném, oblastním i denním tisku, je také pravidelným přispěvatelem do Zpravodaje města Blanska.

Doc. Grunda se narodil v Lažánkách, ale rodina se brzy přestěhovala do Blanska, kde v mládí získal základní vzdělání. Potom studoval na Obchodní akademii v Brně a nastoupil do zaměstnání v ČKD Blansko. V poválečném období chtěl však dosáhnout vyššího vzdělání, proto si po čtyřech letech rozšířil znalosti další maturitou na brněnském reálném gymnáziu, aby splnil požadavky potřebné ke studiu na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně.

doc. Ing. Blahomil Grunda, CSc.

Po ukončení studia roku 1953 zůstal jako vědecký aspirant na Ústavu geologie a lesnické pedologie LF VŠZ. Roku 1959 obhájil kandidátskou disertační práci a stal se odborným asistentem. Zpočátku pracoval na výzkumných úkolech prof. ing. Josefa Pelíška, DrSc. a od roku 1975 byl již samostatným řešitelem výzkumných úkolů.

Výsledky svých projektů si ověřoval na různých ekosystémech, kupř. lužního lesa (Lednice, Moravská Nová ves, Lanžhot), ekosystému smrkové monokultury (Rájec-Jestřebí) a smíšeného pahorkatinného lesa (Olomučany). V této oblasti pracoval i v rámci mezinárodních výzkumných programů.

Přitom doc. Grunda zavedl také nové, do té doby v naší lesnické půdní mikrobiologii neznámé metody. O uvedené problematice přednášel rovněž na vědeckých symposiích a vědeckých konferencích u nás i v zahraničí. Zabýval se také výzkumem půd v lesních rezervacích a věnoval se i praktickým tématům, jako např. vlivu holosečí, důsledkům odvodnění půdy, rekultivací hald po důlní těžbě, kompostování, využívání ropných kalů, vlivu pevných i plynných emisí na změny v půdě a biologické korozi kovových materiálů.

Všechny tyto práce vedly k vypracování vědeckých zpráv (49), odborných článků (14), obhajobě zpráv o výzkumných úkolech(12), přednesu referátů na vědeckých konferencích (15). Je autorem nebo spoluautorem několika kapitol čtyř knižních publikací a skript pro výuku. Pedagogická činnost byla zpočátku příležitostná, pro své nekonformní postoje roku 1968 mohl být B. Grunda jmenován docentem teprve roku 1990. Po jmenování vysokoškolským pedagogem se této činnosti věnoval s plným zaujetím. Je autorem skript pro cvičení z lesnického půdoznalství, vychoval řadu diplomantů, kteří v něm nalezli dobrého učitele i rádce. Přesto, že je tento renomovaný odborník již 15 roků v důchodu, stále svou profesní zdatnost uplatňuje na lesnické fakultě MZLU v Brně požadovanou výpomocí, a to jak při řešení vědeckých zadání, tak i při vedení doktorandů a posuzování disertačních prací.

Příkladný vztah k rodnému kraji přivedl doc. Grundu k mnoha pozoruhodným námětům. Jeho vlastivědné studie a publikace vždy vykazují zažitou preciznost vědeckého pracovníka. Spolupracoval také v Muzejní radě při Muzeu města Blanska a v Radě Městské knihovny Blansko. Doc. Grunda je od roku 1954 ženat, Grundovi do Blanska často dojíždějí, kde vlastní po rodičích dům. Rodina má dvě děti, starší syn je významným atomových energetikem a členem mezinárodních komisí, které se zabývají bezpečností atomových elektráren. Dcera pracuje ve specializovaném medicínském oboru.

Řada jeho přátel i známých gratuluje milému jubilantovi k jeho osmdesátinám, přeje upevněné zdraví a pohodu do příštích let, aby nadále nacházel zajímavá témata při objasňování různých kapitol regionálního dědictví našich předků a aby jeho objevné prameny byly jako dosud poutavým zdrojem informací pro znalce i čtenáře.

Miroslav Starycha