Změny v systému sociálních služeb a sociálních dávek – 4. část

29. prosince 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 5047×

Existenční minimum. Dnem 1. 1. 2007 nabývá účinnosti zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Tento zákon podstatně mění podobu současného životního minima.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dosud je životní minimum dvousložkové – zahrnuje náklady na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nezbytné náklady na domácnost. Nově bude životní minimum jednosložkové a nebude zahrnovat náklady spojené s bydlením. Náklady spojené s bydlením bude řešit jako dosud dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, a nová dávka v rámci systému hmotné nouze – doplatek na bydlení.

Nově budou částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí ještě i podle věku.

Zavádí se nová dolní hranice příjmů, existenční minimum.

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Částka životního minima pro jednotlivce bude činit 3 126 Kč. Výše životního minima pro společně posuzované osoby je následující:

  • první osoba v domácnosti ...... 2 880 Kč
  • druhá a další dospělá osoba v domácnosti ...... 2 600 Kč
  • nezaopatřené dítě
    ve věku 15 až 26 let .......... 2 250 Kč
    6 až 15 let ........................... 1 960 Kč
    do 6 let ................................ 1 600 Kč

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje
za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni
umožňující přežití. Částka existenčního minima činí 2 020 Kč.

Společně posuzovanými osobami jsou:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně zdržují mimo byt.

U vícegenerační rodiny, která trvale užívá byt, se rodina starobního důchodce posuzuje samostatně.

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné a další) s několika výjimkami (např. příspěvek na bydlení a jednorázové sociální dávky, stipendia, daňový bonus, příspěvek na péči, odměny za darování krve, dávky sociální péče poskytované ze zdravotních důvodů a další).

Nařízením vlády se zvyšují částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud náklady na výživu a ostatní základní osobní potřeby přesáhnou ve stanoveném rozhodném období 5 %.

Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kdy životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze.

Problematikou posuzování hmotné nouze se budeme zabývat v příštím pokračování.