Vítání sv. Martina v Blansku

Vítání svatého Martina nebylo jen o připomenutí svatomartinské tradice...

J.K.: „S paní ředitelkou nás napadlo, že by nebylo špatné spojit Vítání sv. Martina s pověstí svatomartinském bělouši a vzniku blanenského znaku. Rozhodli jsme se zkusit propojit tyto dvě roviny – svatomartinskou a historickou, která by měla Blanenským přiblížit legendu o původu blanenského znaku. Ačkoliv všichni ví, že Blansko má ve znaku věž, tak málokdo ví, jaké jsou výklady o původu znaku.“

Jaký je tedy původ znaku a důvod, proč šel v průvodu templářský rytíř?

E.N.: „Text pověsti objevil pan Jančík ještě coby vedoucí odboru kultury. Našel překlad textu z neznámé doby z archivního materiálu tzv. Německého domu v Brně. Nás tento text velice zaujal a publikovali jsme jej v polovině 90. let ve Sborníku Muzea Blansko.
Pověst vypráví příběh o rytíři řádu templářů, který navštívil v roce 1241 svého bratra, blanenského faráře, který měl vylidněné Blansko, protože sem vtrhli Tataři a lidé utekli pod Hořice do lesa. Templář se rozhodl s Tatary bojovat sám a půjčil si od faráře svatomartinského bělouše.

Bojoval tak statečně, že lidé, když to uviděli, vyhrnuli se z lesa a vyzbrojeni primitivním nářadím Tatary z Blanska vyhnali. Jenže rytíř i bělouš byli hodně zraněni a po bitvě zemřeli. Tehdejší majitel blanenského panství olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na památku tohoto statečného boje povýšil Blansko na městečko a dal mu do znaku věž. Což byla věž už tehdy sto let staré tvrze, v níž sídlil farář.

To je jedna z několika verzí. Historikové se na ní neshodli a ofi ciálně se tedy neví, od
čeho ten znak pochází. I tak jsme se rozhodli, že propojíme pověst a svatého Martina
a v průvodu pojede na čestném místě svatý Martin na bílém koni a po jeho boku
rytíř templář a poveze blanenský prapor, aby zdejším připomínal, že zde existuje nějaká vazba mezi svatomartinskou tradicí a Blanskem.“

Slavnostní vytrubování před radnicí lákalo kolemjdoucí k návštěvě jarmarku a slavnosti Vítání svatého Martina.

Na zámeckém nádvoří byl připraven malý jarmark.

V zámeckém sklepení byly vystaveny práce dětí na téma sv. Martin.

Jak se udržovala svatomartinská tradice dříve? Konaly se podobné akce?

E.N.: „O tom nevím. Nikde jsem nenarazila na takové záznamy. Myslím si, že jsme tuto tradici založili až nyní my. Pamětníci se sice ozývají, že se zde kdysi něco dělo, ale chybí fotky, záznamy, doklady řekněme z posledních sta let, že by se zde podobná akce konala. Jak víme, k oslavám patří především husa. Věříme, že se k této tradici přidají podnikatelé ještě více a třeba tuto tradiční pochoutku jich nabídne ještě více než letos. Letos se mohli přesvědčit, že zájem mezi lidmi je. Koneckonců dobrým příkladem mohou být husí slavnosti v Boskovicích, kde v době festivalu prakticky není restaurace, která by husu nenabízela.“

Plánujete tradice připomínat více?

J.K.: „Příští rok bychom chtěli lidové tradice zapojit více. Pokud se najdou lidé, kteří mají ať už starý recept na pečivo, nebo jiné výrobky, které se k této tradici vážou, ať se ozvou. Kontakt na sebe mohou nechat v informační kanceláři.“

E.N.: „Mile nás překvapila paní Parmová, na kterou jsme se obrátili jako na jednoho z prodejců. Ona byla nadšená a přišla s nápadem upéct svatomartinské rohlíky podle starodávného recptu, který získala od paní ze Sloupa. Měla jich několik druhů – makové, ořechové. Šly na dračku a během hodinky byly vyprodány.“

Co si lidé ještě chválili?

E.N.: „Letos jsme vše propojili s dokončením první fáze opravy zámku. Už před
dvěma lety jsme vyklidili prostory starého zámeckého sklepa, ale na výstavách a  podobných akcích to lidé tak nevnímali jako letos, když jsme sklep proměnili na vinný sklípek a navíc nasvítili skalní masiv, kterým sklep končí. Lidé z toho byli nadšeni. Zájem byl i o prohlídky zámku. Uskutečnily se dva vstupy.“

Svatý Martin před kostelem.

Průvod na Rožmitálově ulici.

Na nádvoří zámku sv. Martina přivítala starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová, předala mu symbolický klíč od města a připila si s ním mladým vínem.

Hned první ročník zaznamenal velký úspěch, přišly se podívat odhadem dva tisíce lidí. Na zámecké nádvoří se jich vejde kolem dvou set, takže průběžně procházeli kolem stánků, které byly i venku před zámkem. Na hlavní část programu, přivítání svatého Martina starostkou města Blanska, předání symbolického klíče od města a přípitek mladým vínem se ale všichni na nádvoří nedostali a byli z toho zklamaní.

J.K.: „Organizační tým se bude muset sejít mnohem dřív než letos, protože letos to bylo
vše hodně narychlo, spíš s cílem založit tradici a udělat první krok. Tým musí být širší než letos, vše vyhodnotit a říct si, jakým způsobem to příští rok uděláme. Rádi bychom tuto tradici udrželi a mohla by se z ní stát jedna z blanenských kmenových akcí. Nejedná se o ‚dovezenou‘ akci, ale o čistě blanenskou záležitost. Martinská tradice zde byla, hody se zde konaly po staletí.“

Pro návštěvníky byly připraven program, mimo jiné i rytířské souboje.
Všechna fota: Stanislav Mrázek

Ačkoliv se to tak může zdát, celá akce nebyla rozhodně záležitostí dvou lidí. Kdo všechno se na ní podílel?

J.K.: „Zámek je nejideálnější kulisa pro tyto věci v Blansku, takže bez muzea bychom
do toho nemohli jít. Podíleli se tedy pracovníci muzea, zapojily se i další subjekty ve městě. Jednak blanenská farnost, která konání akce vřele přivítala. Hodně pomohli i blanenští skauti, kteří šli v průvodu a v parku připravili pro děti soutěže a lanové překážky. Vstříc vyšli i někteří podnikatelé, kteří s touto akcí spojili své aktivity. Ať už měli na zámku svůj stánek nebo nabízeli tento den martinskou husu a mladé víno.
Je potřeba poděkovat i dětem, které se na naši výzvu zapojily do soutěže, protože
351 obrázků sv. Martina je obrovské číslo.

Pomáhaly i pracovnice informační kanceláře. Jen projít a zapsat všechny obrázky,
které se nám sešly naráz dva dny před akcí, jim dalo pěknou práci.“

Za rozhovor poděkoval Stanislav Mrázek.