Schengen a „Jeden svět“

Naší první zastávkou bylo Eurocentrum v Knihovně Jiřího Mahena, kde nás čekala přednáška s názvem „Vítejte v Schengenu“. Jak už sám název napovídá, týkala se Schengenského prostoru, kam dne 21. 12. 2007 vstoupila i ČR. Tento prostor se nazývá podle vesnice Schengen v Lucembursku, poblíž které byla v roce 1985 podepsána prováděcí smlouva. Do Schengenského prostoru patří převážně země Evropské unie, například Španělsko, Francie, Maďarsko, Řecko, Itálie, Česko, Německo, ale i některé nečlenské země.

Pro žáky bylo připraveno příjemné povídání a také promítání prezentace na velkém plátně. Na konci všechny čekal malý test ze získaných informací a vědomostí během této přednášky, kterých bylo opravdu mnoho. Například se žáci dozvěděli, jak a kde najít brigádu na internetu, jaká poradenská centra existují a další. Pár vylosovaných testů bylo odměněno dárkovými předměty, které se této celé přednášky týkaly. Myslím si, že to pro všechny bylo přínosné a každý si odnesl alespoň pár nových informací, důležitých jak ve školních lavicích, tak v běžném životě.

Po párminutovém rozchodu v centru Brna následovalo promítání filmu „EMOTIKONY“ v centru volného času v Lužánkách. Film z projektu „Jeden svět“ se týkal problematiky mladých lidí a jejich závislosti na internetu, ale také pomoci, která přes internet funguje. Mám na mysli různá fóra s tématy jako např. Znásilněné, Šikana, Rakovina v rodině a další. Bylo zde nastíněno několik opravdových příběhů, kde hlavní roli hrál mladý člověk a jeho vztah k internetu. Nejčastěji si pomocí internetu našel nové kamarády s obdobným „problémem“.

Nejvíce mě zaujaly dvě ženy, kterým umíraly jejich matky na rakovinu. Pomocí e-mailů si vzájemně sdělovaly své pocity, starosti, smutky,... Jejich potřeba někomu se s tímto svěřit a vypovídat se ze špatných nálad byla najednou uskutečněna. Ne vždy to pomohlo, avšak alespoň to zapůsobilo na jejich psychiku a posílilo to jejich myšlenky, že nejsou na světě samy a není jim pomoci.

Za horší případ bych považovala příběh dívky, jež se kvůli šikaně svých spolužáků uzavírala do sebe, jen mimimálně komunikovala s okolím a mnohem více svého volného času trávila u počítače – hraním „střílečkových“ her.

Celkově byla tato akce vydařená. Vládla dobrá nálada a ne jednoho to donutilo se nad touto problematikou mladých lidí pozastavit. Určitě byla přínosem na stejné úrovni jako přednáška o jistých výhodách ČR po vstupu do Schengenu a také zpestřením každodenního dlouhého „vysedávání“ ve škole. :-)

Kamila Šmerdová
studentka třídy E3