Miroslav Starycha jubilant

Již před léty pomáhal dětem v literárních soutěžích vyhlašovaných nakladatelstvím pro děti a mládež ALBATROS Praha, které blanenským školním kolektivům i pracím jednotlivců přinášely po řadu let nejvyšší ocenění. Práce byly často vystavovány v Praze i v Blansku a zmiňovány v kulturních pořadech České televize.

Miroslav Starycha

V dalších letech se Mirek Starycha začal zajímat o historii techniky, zvláště v souvislosti s vývojem podniku Metra Blansko. Ve spolupráci s Antonínem Málkem a Blahomilem Grundou postupně publikoval sérii článků o známém vynálezci Erichu Roučkovi a rozvoji jeho podnikatelských aktivit v Blansku a v Brně. Tento dlouhodobý zájem vyvrcholil jeho spoluautorstvím na knize B. Grunda – M. Starycha: „Erich Roučka (1888–1986). Život a dílo „moravského Edisona“, vydané koncem roku 2007 Technickým muzeem Brno. Kniha získala zvláštní ocenění v národní soutěži muzeí GLORIA MUSEALIS v kategorii muzejní publikace 2007 od Ministerstva kultury ČR a Asociace muzeí a galerií České republiky. Slavnostní předání ceny Technickému muzeu Brno a autorům proběhlo v Pantheonu Národního muzea v Praze v květnu 2008 za účasti ministra kultury České republiky a předsedy Senátu ČR.

V roce 1997 byla v Blansku založena Společnost pro identitu měřicí techniky (SPRIMT), v níž se sdružili vesměs emeritní technici podniku Metra Blansko – zájemci o historii elektrických měřicích přístrojů. Mirek Starycha se stal jedním ze zakládajících a aktivních členů tohoto zájmového sdružení, které za velkého osobního nasazení shromáždilo mnoho měřidel z minulosti a uspořádalo již v červenci 1998 v blanenském zámku výstavu elektrických měřicích přístrojů, včetně jejich vývoje. Rozsáhlou a zajímavou expozici poté SPRIMT věnoval Muzeu Blansko jako hmotný fond místní průmyslové historie. Stálá expozice elektrických měřicích přístrojů v blanenském muzeu je v České republice – a snad i v Evropě – unikátní. Kromě činnosti ve společnosti SPRIMT působil M. Starycha jako člen knihovní rady při Knihovně města Blanska, zejména při řešení technických otázek spojených s výstavbou nové budovy knihovny na Rožmitálově ulici.

V posledních letech jsme si mohli přečíst řadu jeho vlastivědných článků z oboru techniky a vlastivědy v blanenském tisku. Až dosud publikoval kolem 110 kratších či delších pojednání. Ve všech případech jde o články dobře odborně fundované a přístupně podávané.

Co popřát jubilantovi a příteli? Především, aby mu vydrželo zdraví, aby mohl pokračovat ve svém díle, které obohacuje nejen obec jeho čtenářů, ale také historii techniky i dějiny města Blanska.

Blahomil Grunda