Záchranné složky bilancují

Vždyť na nich velmi často záleží, jak nakonec každý z nás bude ten svůj plynulý rok hodnotit. Jsou to právě oni, záchranáři a hasiči, kteří přispěchají na pomoc, když nám hrozí nebezpečí, svírá nás bolest, nebo hrozí smrt. Jaký tedy byl rok 2011 pro ně?

Výjezdové stanoviště záchranné služby Blansko měla v roce 2011 přes 2500 zásahů, z toho bylo téměř 40 tzv. marných – osoba, ke které byla sanitka, často i s lékařem, povolána, se jednoduše nenašla. „Stává se nám, že lidé zavolají, že někdo leží na ulici, aniž k němu šli a zjistili, jaký je jeho stav. Ve skutečnosti šlo o osobu společensky unavenou, která se mezitím zvedla a odešla, to je asi tak nejobvyklejší scénář marného výjezdu,“ říká mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje MUDr. Bc. Barbora Zuchová.

„Trápí nás také zbytečné výjezdy,“ pokračuje. „Rychlá lékařské pomoc je určena lidem bezprostředně ohroženým na životě. Často se přitom setkáváme s dramatickým popisem situace operátorce, která na místo pošle skupinu i s lékařem. Ti pak následně zjistí, že jde o ranku, kterou je téměř nemožné najít,“ konstatuje mluvčí.

Nápor na krajské operační středisko přitom skutečně není malý: denně přijme 462 hovorů, které musí posoudit a vyhodnotit, výjezd je realizován je přibližně u poloviny z nich.

I pro zdravotníky tak platí heslo „Kdo je připraven, není překvapen.“ Týmy Zdravotnické záchranné služby proto se pravidelně účastní cvičení Integrovaného záchranného systému.

Jedním z cílů toho typu cvičení je nácvik součinnosti jednotlivých složek IZS, k nimž patří také Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. Význam spolupráce mezi hasiči a záchranáři se nejlépe projeví právě při dopravních nehodách s větším počtem zraněných, při nichž záchranáři zasahují simultánně s hasiči zajišťujícími vyprošťování zraněných. Na toto bylo zaměřeno právě letošní cvičení, které simulovalo srážku osobního auta s vlakem.

Nácvik situace – srážka auta s vlakem.

Kromě závažných dopravních nehod, u nichž se asistenta hasičského záchranného sboru stala již normou, musí blanenští hasiči řešit také případy specifické pro blanenský region, jako jsou „skokani“ do Macochy, popř. jeskyňáři či lezci po skalách, kteří se ocitli v nouzi. Tomu odpovídá i personální obsazení osádek. „Na každé směně jsou tři lezci, kromě toho máme velkou oporu v lezecké skupině v Brně, kde sedí i vrtulník,“ říká velitel stanice v Blansku major Ing. Roman Opluštil.

Na situaci tohoto typu bude zaměřeno také letošní cvičení Integrovaného záchranného systému. „Podle scénáře jeden ze speleologů zůstane v jeskyni, druhý se ztratí v lesích. Vyhlásíme II. stupeň poplachového plánu, kdy osm dobrovolných jednotek ve spolupráci s hasičským záchranným sborem Blansko bude hledat ztracenou osobu, zatímco druhá část sboru bude zachraňovat osobu uvízlou v jeskyni. Plánováno je to přibližně na září,“ prozradil velitel blanenské hasičské stanice Roman Opluštil.

Převážnou část práce hasičů dnes již netvoří zásahy u požárů, ale technická pomoc, zásahy při úniku chemických látek, dopravních nehodách a živelných pohromách. Jednotka podle statistik zaznamená průměrně 355 událostí ročně jen na území ORP Blansko, kromě toho díky svému vybavení poskytuje podporu Boskovicím a Kunštátu v případě úniku chemických látek.

Velkým problémem, který trápí hasiče v současnosti, jsou úsporná opatření, jež omezují možnosti investic do zařízení stanic a techniky. „I tak se snažíme dokoupit, co se dá, abychom stále byli složka, co pomáhá,“ říká velitel hasičské stanice.

O to víc hasiči oceňují finanční podporu města, která v roce 2011 činila 200.000 Kč. „Musím panu starostovi opravdu poděkovat, příspěvek od města nám velmi pomáhá. Když na krajském velitelství vidí, že máme místní podporu, snadněji získáme další peníze. Letos jsme tak provedli rekonstrukci mycího boxu,“ dodává Roman Opluštil.

Společně s investicemi do vybavení sborů dobrovolných hasičů jde tak o další krok města v rámci posílení požární ochrany.