Insolvence a oddlužení III.

Dříve, než se budeme věnovat dalším stadiím osobního bankrotu, je nutno ještě doplnit, že návrh na povolení oddlužení, o kterém jsme hovořili v minulém článku, se podává k  příslušnému insolvenčnímu soudu, kdy místní příslušnost soudu se řídí trvalým bydlištěm dlužníka, tedy pro obyvatele Blanska a celého okresu je místně příslušným soudem Krajský soud v Brně. Opět připomínám, že návrh na povolení oddlužení musí být podán na předepsaném formuláři, který je volně dostupný na stránkách www.insolvencnizakon.cz, ovšem s jeho vyplněním raději doporučuji obrátit se na specializované pracoviště, jako např. občanskou poradnu nebo na některého insolvenčního správce, který tuto službu poskytuje. Nezapomeňte, že podpis na podaném návrhu musí být úředně ověřen, jinak k němu soud nebude přihlížet.

Po podání návrhu na povolení oddlužení proběhne jeho přezkoumání insolvenčním soudem, kdy soud zkoumá především formální stránku, tj. zda je návrh správně podán, a dále stránku obsahovou, a to např. zda není návrhem na povolení oddlužení sledován nepoctivý záměr, zda hodnota plnění, kterou při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, nebude nižší než 30 % jejich pohledávek apod. V případě, že soud dojde k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky, oddlužení povolí, v opačném případě insolvenční návrh zamítne.

V rozhodnutí o povolení oddlužení soud stanoví, že dlužník se nachází v úpadku, a že se mu povoluje oddlužení. Současně se mu přidělí insolvenční správce, který se stane jakýmsi styčným bodem mezi dlužníkem, soudem a věřiteli, bude zjišťovat rozsah a provádět soupis majetkové podstaty, komunikovat se soudem, přezkoumávat přihlášky věřitelů, na druhou stranu by měl také v případě potřeby dlužníkovi poradit a hlídat veškeré jeho kroky a činnosti, které by se mohly týkat insolvenčního řízení.

Dále jsou v rozhodnutí o povolení oddlužení vyzváni dlužníkovi věřitelé k podávání přihlášek svých pohledávek a je jim k tomu stanovena lhůta 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Tyto přihlášky insolvenční správce shromažďuje, průběžně zpracovává a připravuje podklady pro přezkumné jednání. Dlužník má právo se k těmto přihláškám vyjádřit, což obvykle udělá na schůzce se svým insolvenčním správcem předcházející přezkumnému jednání. V tomtéž rozhodnutí je dále nařízen termín takového přezkumného jednání a na stejný den je svolána schůze věřitelů, která na přezkumné jednání bezprostředně naváže. Přezkumného jednání ani schůze věřitelů se není třeba nijak obávat, neboť za obvyklých podmínek jsou tato jednání vcelku rychlá a konají se většinou bez účasti věřitelů (i když vím z vlastní zkušenosti, většina dlužníků své obavy má). Dlužníkova účast na schůzi věřitelů i na přezkumném jednání je povinná.

Na přezkumném jednání jsou přezkoumány jednotlivé přihlášené pohledávky a řeší se především to, zda pohledávky budou uznány nebo zda je buď správce nebo dlužník, nebo oba popírají. Na navazující schůzi věřitelů se volí věřitelský výbor, insolvenční správce podává zprávu o své dosavadní činnosti a poté mohou věřitelé využít svého práva správce odvolat a nahradit ho jinou osobou. V závěru schůze věřitelů rozhoduje soud (v převážné většině případů z důvodu neúčasti věřitelů) o formě, jakou bude oddlužení provedeno. Oddlužení může být provedeno buď ve formě splátkového kalendáře nebo ve formě zpeněžení majetkové podstaty. O těchto dvou variantách a o výhodách a přednostech každé z nich si povíme zase příště.

JUDr. Olga Staňková

olga.stankova@seznam.cz