Důvěry pacientů si ceníme

Dobrý den, paní primářko. Nemocnice Blansko se již třetím rokem účastní kampaně ke Světovému dni ledvin, který organizačně zajišťuje nefrologické oddělení. Co je to vlastně nefrologie?

 Nefrologie je lékařská disciplina zabývající se onemocněním ledvin. Ledviny jsou životně důležitými orgány, jejichž hlavní funkcí je udržování stálosti vnitřního prostředí v těle a to tak, že odstraňují odpadové produkty metabolismu a samy vytvářejí některé důležité látky. Vlivem nejrůznějších nemocí může dojít k výraznému zhoršení či dokonce zániku funkce ledvin, přesto nemocný může žít relativně kvalitní život. Dnes je již k dispozici celá řada léčebných metod očišťování krve jako jsou hemodialýza a její modifikace, hemodiafiltrace a hemofiltrace, peritoneální dialýza.V neposlední řadě sem patří také transplantace ledvin. Obor nefrologie pokrývá celou tuto problematiku.

 Nefrologie je tedy velmi úzce specializovaný obor...

 Při pohledu zvenčí se to tak může jevit, ale pravda je jiná. Náhrada funkce ledvin některou z metod očišťování krve zahrnuje nejen vlastní proceduru se všemi jejími složitostmi, ale i náročnou péči o pacienta zatíženého dalšími komplikacemi a problematikami, ať již souvisejí s onemocněním ledvin přímo či vzdáleně. Navíc jde o obor, které se velmi rychle vyvíjí.

 Pokud tomu správně rozumím, léčba selhání funkce ledvin pomocí dialýzy je poměrně mladá metoda.

 Dá se to tak říct. Umělá ledvina byla poprvé použita v roce 1913 v USA. Tehdy šlo o pokusné zvíře, psa. Aplikace v humánní medicíně se dočkala až v roce 1943 v Holandsku. Do té doby neměli pacienti s akutním selháním ledvin šanci na přežití. V České republice byla hemodialýza poprvé provedena v roce 1955 na II. interní klinice v Praze. Praha se stala pátým městem v Evropě, které mělo umělou ledvinu. Další rozvoj dialyzační léčby v České republice byl však pomalý. V sedmdesátých letech dochází k rozvoji léčby nemocných s chronickým selháním ledvin, ještě v osmdesátých letech však platila pro zařazení do programu dialýzy věková kritéria.

 Stačí srovnat dvě čísla: v roce 1989 bylo na území České republiky pouze 38 dialyzačních středisek, do roku 2011 jejich počet vzrostl na 103.

Tato síť již plně pokrývá potřebu péče o pacienty se selháním ledvin v naší republice a dialýza je dnes rutinní terapeutickou metodou poskytovanou stále širšímu okruhu pacientů. Svědčí o tom i čísla zachycující počty léčených pacientů. V roce 2001 to bylo 379 pacientů na 1 milion obyvatel, v roce 2010 již 602 pacientů na 1 milion obyvatel.

 Hovoříme neustále o hemodialýze. Mají však pacienti trpící selháním funkce ledvin jinou možnost léčby?

 Další metodou očišťování krve zcela srovnatelnou s hemodialýzou je peritoneální dialýza. Využívá k očišťování krve pobřišnici. U nás je zastoupena mnohem méně, jsou však země, kde tato metoda převažuje. I u nás se však počet pacientů léčených touto metodou trvale zvyšuje. V roce 2001 to bylo 30 pacientů na milion obyvatel, v roce 2010 již 47 pacientů na 1 milion obyvatel. V posledních letech se peritoneální dialýza stále častěji stává metodou první volby. Skýtá pacientům více volnosti a nezávislosti na dialyzačním středisku. Vyžaduje však ze strany pacienta více samostatnosti, zodpovědnosti a samozřejmě také schopnosti tuto léčbu v domácím prostředí provádět.

 Plnou náhradu funkce ledvin představuje ale jen úspěšná transplantace ledvin, ať již od zemřelých nebo žijících dárců. Provádí se u pacientů, kterým jejich celkový zdravotní stav umožňuje výkon a následnou léčbu podstoupit, což není samozřejmost – přece jen jde o náročný zákrok a následnou trvalou léčbu. Dle dlouhodobých statistik je transplantace možná přibližně u 30 % pacientů s nevratným selháním funkce ledvin. V roce 2010 bylo v České republice provedeno celkem 365 transplantací, z toho 17 od žijících dárců, 16 bylo kombinovaných transplantací ledviny a slinivky břišní. Čekatelů je samozřejmě víc a transplantační chirurgie se potýká s nedostatkem dárců, ať již zemřelých či žijících.

 Z předchozích údajů jsem vyrozuměla, že nefrologická oddělení byla zpočátku záležitostí velkých nemocnic. Jak dlouho je tento obor zastoupen přímo v našem regionu?

 Dialyzační středisko, tzv. umělá ledvina, je v Nemocnici Blansko v provozu od roku 1988. Jeho současná kapacita je 11 lůžek. Provádíme veškeré běžně dostupné metody očišťování krve: hemodialýzu, hemodiafiltraci, hemofiltraci a peritoneální dialýzu.

 Od svého vzniku zajišťujeme i ambulanci preventivní a konzervativní nefrologie – jejím posláním je problémy funkce ledvin včas odhalit a zpomalit postup onemocnění. Jedním z nejdůležitějších úkolů je také kvalitní příprava pacienta k přechodu z konzervativního způsobu léčby na některou z uvedených náhrad funkce ledvin. Dále zajišťujeme ambulanci peritoneální dialýzy a ambulanci transplantovaných pacientů.

 Důležitou součástí naší práce je samozřejmě také příprava pacientů na transplantaci ledviny

 Provoz ambulance i dialyzační středisko zajišťují komplexní péči o pacienty s onemocněním ledvin ambulantní formou. Pokud není ambulantní péče možná, což se týká zejména případů akutního selhání ledvin a závažných komplikací u již léčených pacientů, je nemocný umístěn na lůžkovém interním oddělením nemocnice. V péči o hospitalizované dialyzované pacienty spolupracujeme s lékaři lůžkových oddělení, jde tedy o týmovou práci.

 Za ty roky musela oddělením projít spousta lidí...

 Za dobu existence oddělení jsme poskytli péči přibližně dvěma tisícům pacientů, což například obnáší více než 160 tisíc dialýz. V peritoneálním programu u nás bylo léčeno celkem 25 pacientů. Transplantaci ledviny podstoupilo 55 našich pacientů. V nefrologické ambulanci máme v současné době sledováno s různou frekvencí na 3 tisíce pacientů.

 Pokud byste měla srovnat kvalitu péče na vašem oddělení s úrovní ostatních středisek v České republice, obstálo by?

 Naše středisko sleduje nejmodernější vývojové trendy v péči o pacienty a je v tomto dle objektivních statistik nad celostátním průměrem.

 V roce 1996 jsme jako jedno z prvních středisek okresního typu v ČR zahájili rozvoj peritoneálního programu. Máme relativně vysoký podíl účinnějších eliminačních metod. Na našem středisku je z celkového počtu výkonů přibližně 68% hemodiafiltrací, přitom v celostátním měřítku je podíl těchto výkonů asi 35%. Zavedli jsme pomocná biometrická vyšetření, která umožňují léčbu individualizovat – přizpůsobit ji každému pacientu doslova na míru. Samozřejmá a všem dostupná je dnes léčba anemie erytropoetinem, léčba kalciofosfátového metabolismu či kostních komplikací nejnovějšími léky.

 Dlouhodobě spolupracujeme se špičkovými pracovišti ve fakultních nemocnicích v Brně, kde konzultujeme mezní případy.

 Nemocnice Blansko klade důraz na management kvality. Vztahuje se to i na vaše oddělení?

 Ano. Naše středisko splňuje všechny odborné normy kvality pro oblast zdravotnictví. V roce 2006 udělilo ministerstvo zdravotnictví našemu pracovišti akreditaci školícího pracoviště pro obor nefrologie. V témže roce jsme jako jedno z prvních oddělení nemocnice splnili oddělení podmínky certifikace systému řízení jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2000. V loňském roce jsme spolu s ostatními útvary nemocnice splnili podmínky akreditace dle Spojené akreditační komise, o.p.s.

 Pozitivní jsou i neodborná hodnocení. Naše oddělení je jedním z oddělení Nemocnice Blansko. V rámci celostátní ankety Nemocnice 2010 organizovanou nevládní organizací HealtCare Institute byla v Jihomoravském kraji Nemocnice Blansko nejlépe hodnocena v kategorii spokojenosti pacientů. Věřím, že se v této anketě pozitivně vyjádřili i pacienti našeho střediska.

 To vše zní optimisticky. Vaši pacienti to však zřejmě často vnímají jinak.

 Ledviny jsou životně důležitým orgánem. Selhání jejich činnosti je velmi závažným onemocněním. Žít s nutností léčby chronického selhání ledvin na hemodialýze či peritoneální dialýze není vůbec lehké. O tom by ale mohli mnoho říci ti, kteří léčbu 3× týdně v délce 4–6 hodin na dialýze nebo denně na peritoneální dialýze, podstupují, tedy naši pacienti.

 Kromě zdravotních aspektů je důležitá také stránka psychosociální. I v této oblasti se snažíme být našim pacientům co nejvíce nápomocni. Nemocnice má psychologa, který je pacientům k dispozici, nám se však pacienti svěří snáz. Vždyť se s nimi vídáme často po mnoho let několikrát týdně.

 Do popředí se dostává kvalita života pacienta. V počátcích chronické dialyzační léčby byla jako úspěch hodnocena prostá skutečnost, že pacient díky dialýze přežíval. Díky technickému a medicínskému pokroku udělal obor nefrologie za posledních dvacet let obrovský skok. Cíl léčby je nyní posunut mnohem dál. Nejedná se již o poskytnutí péče všem, kteří ji potřebují, ale o výběr optimální modifikace léčby, která zabrání nebo alespoň minimalizuje akutní a chronické komplikace.

 Vždy však záleží na dalších okolnostech. Prognózu ovlivňuje také věk a další onemocnění pacienta. Důležitým faktorem je včasné zahájení léčby. Jak je totiž obecně známo, onemocnění ledvin nebolí. To je také důvodem, proč pravidelně pořádáme Světový den ledvin, jehož cílem je odhalit selhání ledvin již v raném stádiu. Letos se koná již třetím rokem, každý rok přitom projeví o vyšetření zájem přibližně stovka zájemců, kteří využijí toho, že nepotřebují doporučení praktického lékaře.

 Ať již jde o nově příchozí nebo dlouhodobě léčené, vždy se snažíme o jedno: aby se pacienti mohli na zdravotnický personál, tedy sestry a lékaře, obrátit s důvěrou, že jim bude vždy poskytnuta nejlepší možná odborná léčba a péče.

 Věřím, že se nám to v Nemocnici Blansko daří uskutečňovat.

Za rozhovor primářce nefrologického oddělení MUDr. Jindřišce Brabcové poděkovala Klára Kučerová