Insolvence a oddlužení V.

 Co je to vůbec majetková podstata nám říká přímo insolvenční zákon a v případě schválení oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty do ní patří pouze majetek, který měl dlužník v okamžiku, kdy byla rozhodnutím soudu tato forma oddlužení schvalována (např. rodinný dům, osobní automobil, PC, sekačka na trávu, mobilní telefon apod.). Tento majetek je zapsán v soupisu majetkové podstaty, který vytvoří po svém ustanovení do funkce insolvenční správce, a dále je uveden ve výrokové části rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení této formy oddlužení. Majetek, který dlužník nabude až po schválení oddlužení do majetkové podstaty nepatří a dlužník si s ním může naložit dle svého uvážení (nejčastěji mzda nebo důchod, ale i příjmy z dědictví nebo nabyté darem).

Do majetkové podstaty v případě oddlužení patří i veškerý majetek, který spadá do společného jmění manželů.

Pokud tedy soud při schvalování oddlužení dojde k závěru, že dlužník má majetek, ze kterého mohou být uspokojeni věřitelé a oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty schválí, přejdou dispoziční oprávnění k majetku sepsanému v majetkové podstatě na insolvenčního správce, tzn., že od tohoto okamžiku je oprávněn nakládat s tímto majetkem insolvenční správce a nikoliv dlužník. Správce tento majetek zpeněží, tj. prodá jej na základě dražby nebo mimo dražbu (dle pokynu věřitelů). Výtěžek z takového zpeněžení pak rozvrhne mezi věřitele poměrně dle jeho výše. Míra uspokojení věřitelů při této formě oddlužení závisí na výši výtěžku, který správce získá při prodeji a není zde rozhodná ani minimální hranice 30 % jako v případě oddlužení ve formě splátkového kalendáře.

Ještě je vhodné zmínit se o zajištěných věřitelích, tj. věřitelích, kteří mají svoji pohledávku zajištěnu některým ze zajišťovacích institutů specifikovaným insolvenčním zákonem (např. zástavní právo, zadržovací právo apod.). Zásadně platí, že tito věřitelé mají v případě jak oddlužení ve formě splátkového kalendáře, tak v případě oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty shodné postavení. Pokud se zajištěný věřitel do insolvenčního řízení přihlásí, uplatní své právo ze zajištění a o zpeněžení majetku v insolvenčním řízení požádá, insolvenční správce ten majetek, který je předmětem zajištění, sepíše do majetkové podstaty a pokud bude pohledávka na přezkumném jednání zjištěna, přikročí ke zpeněžení tohoto majetku. Zpeněžovat bude opět obdobně jako v případě prodeje zmíněného výše. Výtěžek, který zpeněžením získá, patří zajištěnému věřiteli (po odečtení nákladů), a tento věřitel se pak již nic neobdrží z jiného výtěžku (v případě zpeněžení majetkové podstaty), ani není zařazen mezi ostatní věřitele do splátkového kalendáře (v případě oddlužení ve formě splátkového kalendáře).

V příští kapitole si řekneme o povinnostech dlužníka v době oddlužování a dále pak o osvobození dlužníka od dluhů po skončení oddlužení.

JUDr. Olga Staňková