Přibývá zadlužených rodin

 Mezi hlavní příčiny vysokého zadlužení rodin patří dluh na nájemném a na službách spojených s užíváním bytu z předchozího bydlení, půjčky hotově nebo na zboží, leasing, splátkové kalendáře, dluh na zdravotním a sociálním pojištění, nevyřízené osobní doklady nutné např. pro vyřizování sociálních dávek a v neposlední řadě lichva.

Následkem velkého zadlužení rodin je ztráta bydlení, exekuce sociálních dávek a dalšího peněžitého i nepeněžitého majetku, odebírání dětí z rodin do institucionální péče, dlouhodobý život ve stresu (zdravotní potíže, deprese, pocity beznaděje a další), začarovaný kruh života v dluzích, kdy klienti z důvodu splácení starých dluhů uzavírají nové půjčky, půjčují si od lichvářů, a tak jim současně vznikají další dluhy.

V případě lichvy je zneužita tíseň, rozrušení a nezkušenost osoby, které je nabídnuta služba, jejíž hodnota je v hrubém nepoměru k hodnotě závazku osoby. Dlouhodobé působení lichvy na chudé osoby má za následek řetězení dluhů a nese s sebou praktickou nemožnost se z nich vyvázat. Dalším negativním následkem je nadměrná psychická zátěž těchto osob.

Mezi činnosti sociálních pracovníků odboru sociálních věcí patří sociální práce se zadluženými osobami. Sociální pracovník udržuje přehled o „službách“ lichvářů a vysvětluje klientům zhoubnost využívání těchto „půjček“, v případě potřeby spolupracuje s Policií ČR, vysvětluje klientům nebezpečnost rychlých, ovšem vysoce úročených půjček od nejrůznějších společností. Radí také klientům při hospodaření s příjmy, aby si půjčovat nemuseli. Sociální pracovník jedná se samosprávami a vlastníky bytů o nejvhodnějších přístupech k dlužníkům, v případě potřeby vyjednává alternativní administraci příspěvku a doplatku na bydlení (v takovém případě je příjemcem dávky přímo majitel bytu a nedochází tak k narůstání dluhu na nájemném). V případech, kdy si klient netroufá nebo není schopen navázat kontakt či vyjednávat s pracovníky úřadů popřípadě věřiteli, se sociální pracovník zhostí úlohy mediátora a společně s klientem, nebo také sám na základě klientova pověření, s věřiteli vyjednává (např. žádost o vystavení splátkového kalendáře, žádost o odklad splátek, žádost o prodloužení doby splácení a tím snížení výše splátek).

V mnoha případech lze tímto způsobem situaci rodiny postupně vyřešit a pomoci klientovi, aby se z dluhové pasti vymanil.

Odbor sociálních věcí

Mgr. Ludmila Sedláková, vedoucí odboru