Šance na krásný život

14. října 2012, ostatní, přečteno: 2891×

Metanolová aféra po několik týdnů plnila přední stránky deníků, počty mrtvých narůstaly, policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, vláda sáhla k bezprecedentnímu opatření a vyhlásila zákaz prodeje lihovin s vyšším podílem alkoholu.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

 Teprve v druhém sledu, téměř nenápadně, zazněly hlasy odborníků upozorňující na skutečnost, že pančovaný líh je mnohem menší problém než konzumace ethanolu, který některá média pro zjednodušení orientace začala dokonce označovat jako „neškodný“ či „hodný“ alkohol.

Čísla jsou však drtivá. Zatímco methanol připravil o život 27 osob v průběhu dvou měsíců, na otravu široce dostupným ethanolem zemře každý rok přes 300 lidí, další tisíce pak přijdou o život při nehodách, úrazech či zdravotních komplikacích s alkoholem spojených, a i ty nejnižší odhady počtu závislých se vyčíslují ve stovkách tisíc. To vše je důsledek snadné dostupnosti alkoholu a zejména široké společenské tolerance vůči jeho konzumaci.

Přesto se najdou lidé, kteří se v určitém okamžiku svého života rozhodli alkoholu vzdát. Jejich volba byla ostatně omezená jen na dvě možnosti: pít dál a zemřít, nebo abstinovat a zůstat naživu. Oni se rozhodli žít. Rozhodli se narovnat své životy a co víc, rozhodli se pomáhat dalším lidem, kteří mají problémy s alkoholem a rádi by se naučili žít bez něj.

Jirka a Tomáš, jak se mi přestavili, jsou členy společenství Anonymních alkoholiků.

O tom co pro ně společenství znamená a proč se rozhodli založit skupinu také v Blansku, vypráví s otevřeností a upřímností, která rozhodně není běžná.

Oba mají kolem padesáti, oba pili desítky let a oba prošli protialkoholní léčebnou, kterou shodně popisují jako místo, kam se už nikdy nechtěli vrátit. „A teď tam chodíme dobrovolně,“ smějí se a nakonec vysvětlí: společenství Anonymních alkoholiků se již etablovalo mezi lékaři natolik, že je zvou na informační schůzky přímo do léčeben. „Sám vnímám v poslední době velký posun, doktoři nás přestali vnímat jako konkurenci, spolupracují s námi. Přímo si nás zvou na detox, kam se jinak nedostanou ani příbuzní,“ říká Tomáš.

Je třeba dodat, že služba druhým je jednou z hlavních zásad společenství Anonymních alkoholiků. Má to svůj smysl – aktivní činnost umožňuje abstinujícím alkoholikům zůstat na té správné straně břehu, pro alkoholiky-konzumenty je setkání s lidmi, kteří svou závislost dokázali zvládnout, často zásadním zlomem. „Ze začátku jsem byl v šoku, když jsem zjistil, že s těmi svými problémy nejsem sám. Do té doby jsem si myslel, že jsem jediný na světě, kterému se tohle děje a nikdo by mě nepřesvědčil. A pak tam přijde úplně cizí člověk, vykládá svoje zážitky, pocity, je to osobní a já si najednou říkám, jak on to může vědět, když to jsou moje věci, které mám schované v sobě a nikdo o nich nesmí vědět. Proto tolik pomáhá, když tam člověk přijde a začne mluvit. U nás najde lidi, kteří tomu rozumí a vědí, o co jde,“ vysvětluje Tomáš.

Na základě vlastních, více než tříletých zkušeností s programem Anonymních alkoholiků se Tomáš s Jiřím rozhodli založit blanenskou skupinu. Důvody jsou nasnadě: „Chceme, aby lidi věděli, že tady je pomoc, že mají kam jít. V Brně je skupin hodně, ale blanenský okres nikdy nebyl v pití pozadu, určitě je to třeba,“ směje se Jiří.

Je známo, že duchovní rozměr tvoří nedílnou součástí programu AA, Česká republika je však přece jen něco jiného než Spojené státy, odkud hnutí vzešlo. Zajímám se proto, jaká je praxe. „Máme v tomhle směru zkušenosti z Brna,“ bere si slovo Tomáš. „Někteří lidé jsou věřící, ale většina nechce mít s oficiálním náboženstvím nic společného. Jde spíš o to, abychom uznali, že naše síly na tuto nemoc prostě nestačí a že se musíme spolehnout na něco silnějšího než jsme my.“ Duchovní aspekt je však podle názoru obou naprosto nezbytný. „Na to každý přijde během chvilky,“ tvrdí Jiří. „První zázrak je to, že jsme přestali pít. A já jako nevěřící člověk jsem viděl, že mně bylo pomoženo. Ta síla mi pomohla, tak proč bych nevěřil? Získal jsem víru v něco, co mi pomáhá, a to stačí,“ říká.

Blanenská skupina se schází jednou týdně v pátek od 17.30 v budově Charity na Komenského 19. Je otevřena každému, kdo cítí, že má problém s alkoholem a chce jej řešit bez ohledu na to, zda se někde již oficiálně léčil nebo ne. Na skupinu lze přijít bez ohlášení, oba organizátoři jsou však připraveni podat informace e-mailem nebo telefonicky.

„Pro veřejnost je to podle mě veliká nabídka, které by měla využít. A to mluvím sám za sebe, protože kdyby tady nebyla „áčka“, tak bych to nezvládl. Je to nabídka na krásný, šťastný život, nejen pro alkoholika, ale i pro jeho rodinu. Dalších pět, šest lidí bude spokojených. Ti všichni si oddechnou, když jeden člověk přestane pít,“ uzavírá Jiří.

Kontakty:

email: aa.blansko@gmail.com

mobil Jirka: 603 170 835

mobil Tomáš: 603 781 471