Vedení města bilancuje v závěru volebního období: Rozvoj města Blanska

Část první: Rozvoj města

Jakým způsobem došlo v průběhu končícího volebního období k rozvoji našeho města vysvětlí doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., druhý místostarosta:

„Na úvod bych chtěl říct, že programové prohlášení vycházelo z v té době platného územního a strategického plánu. Oba se v průběhu období změnily, takže některé cíle se mohly v závěru volebního období mírně odchýlit od původního předpokladu. V současné době má město Blansko 21 000 obyvatel, tento počet je poměrně stabilní a podle prognózy uvedené v aktuálním strategickém plánu se počet obyvatel nebude příliš zvyšovat. Předpokládá se, že v roce 2026 bude Blansko mít zhruba 22 000 obyvatel.

Plocha katastrálního území Blanska je 4072 ha, zastavěná plocha tvoří 782 ha, z toho 505 ha je v centrální části a 277 ha pak v místních částech. Základním podkladem pro realizaci rozvoje města na začátku volebního období byl územní plán z r. 1997 s následně přijatými změnami. V r. 2011 byl zpracován a přijat nový územní plán, který reflektuje skutečný stav města a priority jeho rozvoje. Pořízení územního plánu bylo provedeno dvoustupňově, tedy nejdříve formou konceptu a následného návrhu. Tento způsob umožnil nejdříve projednat připomínky veřejnosti a všech zúčastněných subjektů a poté je zapracovat do výsledného dokumentu.

Územní plán vymezuje jednotlivé funkční celky, jejich rozsah a návaznosti, jsou v něm zakomponovány plochy rezerv, které zajišťují potenciál dalšího rozvoje. Do nového územního plánu byly do navrhovaných ploch zařazeny jen tzv. aktivní záměry s konkrétním realizačním horizontem. V blízké budoucnosti nereálné anebo neaktivní záměry, které by narušovaly koncepci nebo blokovaly další rozvoj, byly zařazeny do tzv. rezervních ploch. Naplňování záměru bude prověřováno v pravidelných čtyřletých cyklech a budou prováděny aktualizace územního plánu. Rezervní plochy je možno převádět v případě potřeby aktualizací do ploch aktivních. Tímto způsobem se omezuje nekoncepční výstavba v katastru města a rozvojové aktivity se koncentrují do funkčně vymezených ploch. Rada města doporučuje dodržovat předpokládaný čtyřletý cyklus aktualizací, který je předpokladem systematičnosti rozvoje.

Druhým zásadním dokumentem, na jehož základě bylo programové prohlášení koncipováno, byl strategický plán pro léta 2004-2013. V r. 2013 byl vypracován a schválen nový strategický plán, platný do roku 2023, který upravuje předchozí záměry podle aktuálního stavu i budoucích potřeb. Obsahuje dlouhodobé prognózy vývoje přesahující několik funkčních období zastupitelstva ve všech zásadních oblastech fungování města. Je koncepčním dokumentem, který umožňuje dlouhodobou orientaci rozvoje. Na tomto místě chci připomenout, že na rozdíl od předchozího plánu ten současný nebyl pořízen dodavatelsky externí firmou, ale vznikl na příslušných pracovištích na MěÚ Blansko. Vznikl tak nejen s nižšími náklady, ale byl také vypracován lidmi, kteří jsou s danou problematikou ve styku a znají všechny silné a slabé stránky svých odborů.

Strategický plán obsahuje velké množství tabulek a grafů znázorňujících vývoj různých parametrů v minulosti a predikci do budoucnosti. Z nich lze velmi dobře určit demografický vývoj, např. jaký bude v průběhu příštích let počet dětí v MŠ, počet žáků na ZŠ, jaké tendence a kdy nastanou na SŠ, jak se bude vyvíjet počet obyvatel v produktivním věku, kolik bude důchodců, jaké nároky to přinese v sociální oblasti apod. Naplňování strategického plánu bude každoročně monitorováno a v letech 2016 a 2019 bude provedena jeho úplná aktualizace.

Další bod, o kterém chci hovořit a který spadá do oblasti rozvoje, je problematika bydlení. Tady bych chtěl říct, že z předpokládaného demografického vývoje vyplývá, že potřeba nové výstavby bude souviset především s trendem zvyšování komfortu bydlení, zvětšování obytných ploch na jednoho obyvatele a osamostatňování rodin, které žijí ve vícegeneračních domácnostech. Potřeby bydlení se budou realizovat výstavbou nových rodinných a bytových domů a rekonstrukcí a revitalizací současných kapacit. Hlavními oblastmi pro soustředěnou výstavbu rodinných domů jsou lokalita Zborovec, lokality na Češkovicích, Obůrce, Těchově a Klepačově, menší kapacity jsou pak v ostatních místních částech. V samotné centrální části Blanska jsou poněkud omezené možnosti pro stavbu nových rodinných domů. Současná nabídka volných ploch v katastru by měla splnit požadavky na příštích osm let.

Výstavba bytových domů byla ve sledovaném období značně utlumena zejména v souvislosti s problémy při získávání vhodných  pozemků, se zajištěním jejich dopravní obslužnosti a také s malým zájmem investorů. Významnější novou realizací je bytový dům na ul. 9. května. Projekty dalších domů jsou připravovány zejména v dosud nezastavěných plochách nad ul. Husova. Město Blansko se také průběžně podílí na revitalizaci bytových domů, v nichž má majetkový podíl.

S bydlením souvisí také rozvoj výroby a služeb. Rozvoj průmyslové výroby se primárně předpokládal v průmyslové zóně Vojánky. V období 2010-2014 docházelo k postupnému zaplnění disponibilních ploch této zóny a v současné době je její plocha z podstatné části již obsazena. Předpokládá se, že do tohoto prostoru se přestěhuje i významná část bývalého areálu firmy Adast, který uvolní svůj stávající prostor pro uvažovaný rozvoj městského centra. Další plochy pro průmyslovou výrobu jsou navrženy v oblasti Starého Blanska. Jejich využitelnost se výrazně zvýší zlepšením dopravní obslužnosti této části města po přemostění železničního koridoru.

Obchodní síť v Blansku je sortimentem i kapacitou u většiny komodit dostatečná. Pro doplnění chybějícího sortimentu se výhledově předpokládá výstavba kapacit obchodů a služeb na parcelách současných skleníků v severní části města. Značný potenciál v oblasti obchodu a služeb se také nabízí v místech hotelu Dukla a jeho okolí. Je připravována koncepce přestavby  tohoto území, která by měla přispět k posílení obchodní a společenské funkce centra města,“ uzavírá Roučka.

red