Mrzí mě to, ale je to nevyhnutelné, říká lékař Vladimír Navrátil o transformaci lůžek nukleární medicíny v Blansku na rehabilitační lůžka

Tisková zpráva:
Rada města odsouhlasila transformaci lůžek nukleární medicíny Nemocnice Blansko na lůžka rehabilitační péče

„Další fungování nukleární medicíny v Blansku je z našeho pohledu neudržitelné. Navíc díky transformaci bude nemocnice více sloužit občanům tohoto regionu,“ potvrzuje náměstek pro léčebně preventivní péči blanenské nemocnice Vladimír Navrátil, jehož tchán nukleární medicínu v Blansku před 46 lety spoluzakládal.

Jaké má dnes blanenská nemocnice postavení v oblasti nukleární medicíny?

Lůžkových pracovišť je v ČR osm, Blansko je jedním z nich, ambulantních je kolem čtyřiceti. Neexistuje ale žádné lůžkové oddělení ve stejné nemocnici jako je v Blansku, které by poskytovalo takto vysoce specializovanou léčebnou péči v oblasti nukleární medicíny. Nejsrovnatelnější jsou asi České Budějovice nebo Ústí nad Labem, to jsou ale krajské nemocnice. Ostrava, Olomouc, Motol, Hradec Králové, Plzeň, to jsou zase všechno fakultní nemocnice.

Proč se tedy v Blansku obor nukleární medicína otevíral. Nemohli už tehdy lékaři předjímat, že nemocnice okresního typu na to nebude vhodná?

To opravdu nešlo. Tehdy to byla jedna z dostupných metod zobrazování měkkých tkání a nikdo nemohl předjímat, jaký bude vývoj. Stejně tak jako byl objeven rentgen, klasické záření, které projde tkání a zobrazí se na nějakém stínítku umístěném za pacientem, stejně jako se poté objevil princip ultrazvuku, tak se někdy v 50. letech objevilo použití radioaktivního zářiče, který se vychytává v organismu a pomocí detektoru je měřitelný a dá se díky tomu zjistit morfologie i funkce těchto orgánů. Tehdy to byla převratná novinka, jak zobrazit měkké tkáně, počítačová tomografie (CT), nebyla, nic podobného tehdy neexistovalo.

Takže se blanenská nemocnice pouze snažila využít nejmodernější techniky, které tehdy byly k dispozici?

Tenkrát nemocnice ještě neexistovala, od roku 1968 zde byla poliklinika na Mlýnské ulici, ta otevřela ambulantní pracoviště nukleární medicíny od roku 1974. A když se v roce 1985 vybudovala nová nemocnice a její Pavilon interních oborů – kde byla interna, plicní, kožní či neurologické oddělení, umístilo se zde i lůžkové oddělení nukleární medicíny, která na tuto ambulanci navázalo. Tehdy nemohli vůbec předpokládat, že je nahradí CT, to se začalo ve světě používat až někdy koncem 70. let, první přístroj u nás byl až v roce 1978 ve FN v Hradci Králové.

Dnes už tedy nukleární medicína v Blansku potřebná není? Proč je tento obor v Blansku dál neudržitelný?

Většina pacientů dnes využije jiné běžně dostupnější metody, hlavně CT a magnetickou rezonanci. Péče, kterou teď zajišťujeme v oblasti nukleární medicíny, je samozřejmě na odborné úrovni. Ostatní centra na rozdíl od nás ale nabízejí ještě specializovanější péči, takzvanou centrovou péči, která pro nás není finančně dosažitelná ani finančně ani z hlediska smlouvy (financování) ze strany ZP. To je použití radiofarmak u supervzácných nádorových onemocnění, se kterými se ročně v ČR léčí zhruba 30 osob. Navíc hlavní moderní vyšetřovací metodou v oblasti nukleární medicíny je takzvaná pozitronová emisní tomografie (PET). A pořízení či provoz přístroje tohoto typu, stavební úpravy, vyškolení personálu, to jsou věci, které jsou pro blanenskou nemocnici nedosažitelné.

Když nemáte potřebné přístroje, tak asi není řešením omezit jen lůžkovou část, že?

To bohužel není řešením, jsou zde další ekonomické a technicko-provozní problémy. Současné přístroje nám dosluhují, jedné gamakameře skončí platnost bezpečnostně technické kontroly v březnu a druhé v listopadu. Jedna by šla možná ještě repasovat, ale i náklady na to se pohybují okolo 6 milionů korun, místo druhé by se musela pořídit úplně nová, to by stálo asi 15 milionů korun. Zpřísnily se také podmínky pro nakládání s radiofarmaky a do konce června musíme doložit atest na vyvíječ radiofarmak, stavebně upravit místnost, kde se léky připravují. Jen to by přišlo asi 3 miliony korun. Pokud se to nestane, tak hrozí, že nám Státní ústav pro kontrolu léčiv pozastaví činnost v oblasti příprav léčivých přípravků.

A pokud by se našly prostředky na nákup nových kamer a úpravu místnosti pro přípravu radiofarmak?

Stejný problém bychom řešili znovu nejpozději za osm let, kdy by skončila životnost nově pořízených přístrojů. Navíc my nyní aktuálně řešíme pouze ekonomické a technické problémy, brzy se však přidají také personální problémy, protože část personálu oddělení nukleární medicíny se nám přibližuje do důchodového věku. Vzdělávání v oboru nukleární medicína je vysoce specializované studium a jako takové se samostatně už nevyučuje, je to okrajový obor. Najít tedy takto vzdělané nové lékaře a nelékaře by byl v budoucnu velký problém. Navíc se neustále zpřísňují podmínky a mění je legislativa vztahující se k práci s radiofarmaky. Jsou to otevřené zářiče, které se musejí nějak skladovat, transportovat a podobně, není zaručeno, že bychom dlouhodobě byli schopni legislativní podmínky splňovat.

Současná situace tedy podle vás není řešitelná?

Je řešitelná, ale ne ve smyslu udržení nukleární medicíny. Řešení opravdu vidím v její transformaci na jiný typ péče. Mně jako lékařského náměstka samozřejmě mrzí ztráta jakékoli odbornosti v nemocnici. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, jakou péči v Blansku poskytujeme a jaký typ nemocnice jsme. Jsme především regionální nemocnice, jejíž hlavní prioritou jsou pacienti daného okresu. A hlavně, že lůžka nehodláme zavřít bez náhrady, nýbrž transformovat buď na lůžka rehabilitační akutní, nebo rehabilitační následné péče, s tím, že tam se předpokládá prioritní využívání pro občany Blanenska, zatímco teď poskytujeme péči vyloženě nadregionálně. A myslím si, že i pojišťovny jsou vstřícné při rozšiřování tohoto oboru.

Chystáte propouštění?

Ne, veškerý personál najde uplatnění v rámci jiných provozů Nemocnice Blansko.

Co budou dělat pacienti, kteří byli zvyklí využívat tuto péči v Blansku?

Pacienti se obrátí na jiné pracoviště. Ambulantní pracoviště jsou v Brně, a to hned čtyři. Nejbližší lůžková péče je v dosahu v nemocnici Olomouc, Ostrava, Hradec Králové a další. Kapacitu mají využitou na méně než 50 procent, přijmout pacienty navíc tedy problém nebude. Shodou okolností se na nás nedávno obrátili kolegové z Masarykova onkologického ústavu, který sám plánuje výstavbu lůžkového oddělení nukleární medicíny pro poskytování specializované péče. Je možné, že nyní zřejmě zváží počet lůžek, které chtějí vybudovat, a dojde k jejich navýšení tam.

Jaký je nyní v Blansku zájem o stávající lůžka rehabilitace, která chcete navýšit?

Zájem o rehabilitační lůžka je obrovský a poptávka po lůžkách je daleko vyšší, než je naše kapacita. Lůžkovou rehabilitaci máme jedinou na okrese, fungujeme pro Blanensko i Boskovicko, bereme ale i pacienty z Brněnska, kde lůžek rehabilitace není dostatek. Populace stárne, lidé se dožívají vysokého věku a v současnosti se běžně operují i senioři ve velmi vysokém věku. Tito pacienti ale potřebují větší ošetřovatelskou a rehabilitační péči, aby se vrátili do aktivního života. Nemůžeme je propustit třeba po operaci zlomeniny kyčelního kloubu do týdne domů jako běžného pacienta, mají vyčerpané biologické rezervy a je potřeba, aby se rozrehabilitovali. Rehabilitace v jejich případě je ale mnohem delší, po týdnu v nemocnici už sice nepotřebují rozcvičovat kloub, ale potřebují zvýšit sebeobslužnost, být opět více samostatní. Tím se jejich pobyt v nemocnici prodlužuje a tlak na lůžka je větší. My nyní poskytujeme 30 lůžek akutní rehabilitace, myslím ale, že by nebyl problém nová lůžka zaplnit, ani kdybychom kapacitu zdvojnásobili.

Neklesne po ukončení oddělení nukleární medicíny prestiž blanenské nemocnice?

Prestiž blanenské nemocnice není dána pouze odborností nukleární medicíny. Ano, jedná se o výjimečnost, kterou máme a jsme si toho vědomi, ale tato péče je natolik specifická a její další provozování s sebou nese tolik problémů, které by při kumulaci mohli destabilizovat celou nemocnici.

A Vás osobně konec oddělení nukleární medicíny nemrzí?

Mrzí, mě osobně velice. A mrzí mě to o to víc, že můj tchán MUDr. Aleš Huvar byl spoluzakladatelem ambulantní části Nukleární medicíny v Blansku v roce 1974. Po otevření lůžkové části se stal primářem, kterým byl až do svého odchodu do důchodu. Takže já v tom mám takový osobní prvek. Ale i přes to jsem si jistý, že díky transformaci lůžek bude nemocnice více sloužit občanům tohoto regionu. Podle mého názoru je toto řešení nevyhnutelné.

Jaký je teď plán a časový harmonogram?

Včera byla Radou Města Blanska odsouhlasena transformace tohoto oddělení. Na to budou navazovat další jednání – s Jihomoravským krajem, zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví ČR, Státním ústavem pro jadernou bezpečnost aj., se kterými dohodneme další postup. K 30. 6. 2020 plánujeme celé stávající oddělení uzavřít a popřípadě zrekonstruovat. Předpokládáme, že nové oddělení rehabilitace otevřeme na přelomu roku 2020/2021.

Vladimír Navrátil
Vystudoval Masarykovu univerzitu obor Všeobecné lékařství, má dvojí atestaci z vnitřního lékařství. V Nemocnici Blansko pracuje od roku 1995 na interním oddělení. V současnosti působí jako vedoucí lékař urgentního příjmu a současně jako náměstek pro léčebně preventivní péči.

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení