zveřejněno: 15. 10. 2004,
historie,
přečteno: 12 335×
V neděli 3. října 2004 papež Jan Pavel II. v Římě blahoslavil posledního rakouského císaře Karla Habsburského. Toto blahořečení se setkalo s rozpornými reakcemi, a to jak v Rakousku, kde je habsburská otázka dodnes živá, tak v menší míře i v našich médiích. Vzhledem k tomu, že Karel nebyl jen rakouským císařem a uherským králem, ale i posledním českým králem (i když vládl jen dva roky, během nichž k jeho české korunovaci nedošlo), zaslouží si jistě čtenáři bližší seznámení s jeho osobností. Má to smysl i proto, že širší veřejnosti je císař Karel mnohem méně znám než jeho předchůdce František Josef I., který panoval zemím habsburské monarchie po celých 68 let.
zveřejněno: 30. 9. 2004,
historie,
přečteno: 9 392×
Předchozí články byly shrnutím nejdůležitějších výzkumů Karla Absolona. Vzhledem k tomu, že Absolonova explorátorská činnost byla skutečně nesmírně široká, měly by být na závěr tohoto cyklu ještě připomenuty alespoň některé z jeho průzkumů na dalších lokalitách Moravského krasu.
zveřejněno: 3. 9. 2004,
historie,
přečteno: 5 165×
Protože všechny dosavadní pokusy o nalezení vodní cesty mezi Macochou a výtokem Punkvy byly přes vynaložené úsilí marné, vystoupil K. Absolon na veřejnosti s projektem odvodnění sifonů. Navrhl, aby byl postaven dlouhý tunel, jímž by byla Macocha odvodněna.
zveřejněno: 5. 8. 2004,
historie,
přečteno: 5 790×
Zatímco spojení dna Macochy s údolím Punkvy suchou cestou bylo po letech práce r. 1914 nalezeno, ukázalo se prozkoumání vodní cesty po Punkvě oříškem ještě mnohem obtížnějším. Projekt dosažení Macochy po Punkvě byl aktuální i kvůli stále rostoucímu turistickému ruchu, díky němuž nabyl i nezanedbatelný ekonomický význam.
zveřejněno: 5. 7. 2004,
historie,
přečteno: 5 748×
Hlavní pozornost Karla Absolona poutala propast Macocha, již považoval za klíč k odhalení tajemství ponorné říčky Punkvy. Macocha, jakožto nejnápadnější krasový útvar v Moravském krasu, byla již před jeho výzkumy cílem mnoha badatelů.
zveřejněno: 11. 6. 2004,
historie,
přečteno: 9 285×
Prof. Karla Absolona proslavila hlavně jeho objevitelská činnost v oblasti Macochy, která měla za následek částečné odhalení tajemství podzemní Punkvy. Bezprostřední okolí Macochy však, jak ukázaly i předchozí dva články, zdaleka nebylo jediným objektem Absolonova zájmu. Karel Absolon totiž během svého mnohaletého působení v Moravském krasu prozkoumal a zmapoval většinu tehdy známých jeskyní v tomto území. Z řady menších výzkumů, jež zde podnikl, stojí za zmínku např. jeho explorace v Císařské a Kateřinské jeskyni, které přinesly zajímavé výsledky.
zveřejněno: 18. 5. 2004,
historie,
přečteno: 5 745×
Holštejnskou kotlinu označil Karel Absolon ve svém stěžejním díle Moravský kras za svůj „nejzamilovanější kout Moravského krasu“. V téže knize napsal, že ani v zahraničí nepoznal tak typický příklad poloslepého krasového údolí, jako je Holštejnská kotlina.
zveřejněno: 15. 4. 2004,
historie,
přečteno: 5 743×
Ve Zpravodaji města Blanska vycházel cyklus článků o významných objevitelských osobnostech Moravského krasu. Jedním z nich byl i cyklus věnovaný osobnosti prof. Karla Absolona, jehož průzkumná činnost znamenala významný přelom ve snahách o odhalení tajemství jeskynních systémů Moravského krasu.
zveřejněno: 29. 1. 2004,
historie,
přečteno: 7 060×
V aukčním katalogu pražské síně Dorotheum se v září 2003 objevila kolekce obrazů, pocházejících zřejmě z majetku rodiny Salm-Reifferscheidt. Muzeum Blansko se zúčastnilo 4. 10. 2003 dražby, kterou Dorotheum pořádalo v pražském hotelu Rennaissance, a podařilo se mu z této kolekce vydražit tři portréty dětí.
