zveřejněno: 9. 12. 2006,
historie,
přečteno: 4 674×
Nejen začátek 21. století byl v Blansku provázen menším národnostním napětím. Také v roce 1911, kdy už ve vzduchu visela první světová válka, se v Blansku udála téměř komická příhoda. Na druhou stranu tehdejším městským radním to moc humorné nepřipadalo, když městská rada v čele se starostou Karlem Ježkem musela na své zasedání povolávat 8 svědků a projednávaný případ dokonce nahlásit c.k. okresnímu hejtmanství do Boskovic. Co se vlastně tehdy v teplých letních dnech roku 1911 stalo?
zveřejněno: 19. 11. 2006,
historie,
přečteno: 4 565×
Před 95 lety bylo dřívější tradiční blanenské železářství doplněno o nové odvětví jemné elektromechaniky. Jejím zakladatelem byl mladý, tehdy dvaadvacetiletý Erich Roučka, který 30. listopadu roku 1911 uvedl do provozu první středoevropskou továrnu na výrobu elektrických měřicích přístrojů.
zveřejněno: 15. 10. 2006,
historie,
přečteno: 16 257×
V mnoha historických dílech o českých dějinách se píše, že Tataři po vítězné bitvě u Legnice nad slezským knížetem Jindřichem II. v roce 1241 vpadli na Moravu, kterou měli vyplenit. Útok na Moravu v roce 1241 dospěl údajně až k Blansku, kde mělo dokonce dojít k poničení románského kostela svatého Martina. Již vynikající historik Ladislav Hosák ve svém článku v Letopisech města Blanska (3/71) píše, „Není nejmenšího dokladu, že by tehdy Tataři pronikli až na Blanensko“, přesto i v některých novějších publikacích, jež se týkají dějin Blanska, se objevuje údaj o tatarském vpádu k Blansku.
zveřejněno: 10. 9. 2006,
historie,
přečteno: 7 296×
Ačkoli toho o osobnosti lékaře, archeologa, antropologa a krasového badatele evropského formátu Jindřicha Wankla bylo napsáno již více než dost, přesto existují témata z různých období jeho života i odborné práce, která nejsou příliš známa. K těmto jevům patří například jeho přátelství s významným českým malířem Josefem Mánesem a vztah tohoto umělce k Wanklově rodině.
zveřejněno: 6. 2. 2006,
historie,
přečteno: 7 888×
Dodnes není mnoha zejména mladším lidem jasný účel zřízení pomocných technických praporů (PTP). V době nejtvrdší totality v letech 1950 – 1954 bylo utvořeno na území republiky 18 pomocných technických praporů č. 51 – 68 se stavem okolo 40 tisíc mužů. Důvody byly jak politické, tak hospodářské.
