Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Erich Roučka „Moravský Edison“

To už byl studentem na čtyřleté německé Státní průmyslové škole v Brně, protože česká průmyslovka ještě v roce 1904 elektrotechniku nevyučovala. Na absolutorium v roce 1908 navazuje praxe u a.s. Kolben a spol. v Praze a pak u firmy Siemens & Halske Berlin, nejvýznamnějšího výrobce měřící techniky ve své době.

Erich Roučka. FOTO: archiv Pavla Svobody

Po návratu z ciziny založil za vypůjčené peníze v Blansku roku 1911 první výrobnu elektrických měřicích přístrojů v Rakousko-Uhersku. Měl sedm mechaniků a hodinářů a začal dodávat přístroje značky ER do Prahy a do Vídně. Sám vyvíjí a konstruuje i vede výrobu, která se úspěšně rozšiřuje jako sériová výroba stále nových a nových přístrojů a má i své zastoupení až v Budapešti. Tajemství jeho úspěchu je v tom, že dodává dobré a spolehlivé přístroje v krátkých dodacích lhůtách. A jeho přístroje vítězí nad přístroji z věhlasných světových firem.

Když na rakousko-uherské lodi za 1. světové války odpadávaly při střelbě z těžkých děl ručičky na přístrojích zn. Weston a Siemens & Halske, pohotově nabídl své přístroje, které obstály při zkušební střelbě, a dostával pak z Vídně velké zakázky pro válečné námořnictvo.

Továrna Erich Roučka. FOTO: archiv Pavla Svobody

Po válce odjíždí Erich Roučka na studijní cestu do USA. Zajímá se především o automatické regulátory parních kotlů. Za sebou má již cca 70 uznaných patentů. V USA zadá asi 200 nových patentových přihlášek a na patentovém úřadě ve Washingtonu důkladně studuje patenty a spisy a asi 10 000 patentů zakoupil. V té době navštívil i vynálezce Edisona, který je vlastníkem 1 300 patentů, v jeho laboratořích a předložil mu některé svoje objevy, především bezdrátové řízení lodí, podmořských člunů a letadel.

A posudek T. A. Edisona? Erich Roučka svými vynálezy předbíhá tolik svou dobu, že jsou některé jeho objevy tehdejší současnou technikou nerealizovatelné. Satisfakcí pro Ericha Roučku je, že postupem doby jsou jeho objevy uplatňovány i v praxi. Jeho podnik se po návratu z USA stal prvním dodavatelem multimetrů pro parní elektrárny, automatických regulátorů napájení vodou aj. Se svolením Karla Čapka začal používat pro tyto mechanismy značky E. R. ROBOT.

Reklama firmy z roku 1932. FOTO: archiv Pavla Svobody

Za své dílo obdržel titul inženýr, i když žádnou vysokou školu neabsolvoval. Byl poctěn řadou medailí, cen i uznání od ministerstva i na výstavách, vč. Výstavy soudobé kultury v roce 1928. A v tomto roce se i oženil a vzal si učitelku Zdeňku Hábovou a měl s ní tři děti: Ericha a dvojčata Jarmilu a Zdeňka.

A pak přichází rok 1929 a Erich Roučka začíná stavět nový závod ve Slatině, protože ve vyhlédnutých Brankovicích se mu nepodařilo koupit potřebné pozemky. Slatina má však i velkou výhodu v tom, že v bezprostřední blízkosti továrny je železniční trať i železniční stanice.

Po zahájení výroby začínají kotle Ericha Roučky dobývat svět, kotelny jeho systému jsou čisté, např. v roce 1944 obdivují odborníci kotelnu v Moravské bance na náměstí Svobody v Brně, která je opatřena i kokosovými koberci. A když bylo E. Roučkovi povoleno postavit jeden kotel na zkoušku v Praze a z komína se nekouřilo, tak se pátralo v kotelně i okolí, zda nebyl kouř tajně vyústěn do komína vedlejšího domu. Ale nenašlo se nic. A E. Roučka pobaveně vysvětlil, že jeho kotle mají tak dokonalé spalování, a tak začal dostávat hodně objednávek i z Prahy.

Výrobek firmy – voltmetr. FOTO: archiv Pavla Svobody

Po roce 1945 se vzdal podnikatelské činnosti a chtěl se věnovat jen bádání. V roce 1947 dostal nabídku z Clevelandu řešit výrobu kvalitní oceli z odpadu a i když to bylo jeho současným zájmem, nabídku nepřijal a jak sám napsal: „Chci výsledky své práce zachovat své vlasti.“

Po únoru 1948 byla jeho továrna ve Slatině znárodněna, přišel o svou laboratoř, krátce pracoval v Metře Blansko a pak ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. Jeho návrhy však neměly šanci být realizovány, a tak v roce 1959 emigroval do Západního Berlína a prožil si velmi těžké období v uprchlickém táboře. Jeho věhlas jej však zachránil od těchto útrap a bylo mu nabídnuto místo u firmy AEG nedaleko Düsseldorfu.

Měl kolem 850 uznaných patentů, a to především v oblasti techniky, ale částečně i z oblasti medicíny.

Pomalu jedno století (zemřel v 96 letech) se těšil za výsledky svého bádání úctě po celém světě. V roce 1994 byl Erich Roučka in memoriam jmenován Čestným občanem města Blanska. V nově vybudované Průmyslové zóně Blansko-Vojánky nese jedna z ulic jméno Ericha Roučky, moravského Edisona.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení