Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Mojmír Brajer, Řeznictví a uzenářství Blansko

Jediným dalším českým spolužákem byl Cyril z Prahy, se kterým Mojmíra vázalo silné přátelské pouto. To se ještě prohloubilo, když museli po vypuknutí první světové války narukovat. Společně se přihlásili na kurz boje s bajonety a v bojích v Itálii byli ve stejné jednotce. Cyril zachránil Mojmírovi život, svým střelným zraněním bohužel Cyril podlehl. Roku 1916 zemřel tatínek Hynek a Mojmír se vrátil z války, aby převzal vedení rodinné firmy.

Řeznictví a uzenářství Brajer. FOTO: archiv Pavla Svobody

Vznik první republiky jako vlastenec s vášnivým zájmem o politiku vítal, nicméně jako mnoho jiných živnostníků utrpěl finanční ztráty. Radost do života mu přinesla Marie, se kterou se oženil roku 1921. Marie měla vystudovanou střední školu pro ženská povolání a manželovi byla velkou a velmi schopnou oporou. Společně dům s řeznictvím zvelebili, přistavěli udírnu a chladírnu.

Ve 30. letech byl Mojmír v představenstvu Moravské hospodářské komory. V podnikání se mu dařilo, uzeniny neprodával jen v Blansku a okolí, díky umístění v blízkosti vlakové zastávky salámy dovážel do Pardubic a do Prahy pražskou šunku, na kterou nechával speciálně vykrmovat prasata u místních hospodářů. Oblast, ve které Mojmírovi život nepřál, bylo zdraví. Začal mít problémy se srdcem, které ho omezovaly v osobním i profesním životě.

FOTOGALERIE
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Mojmír Brajer, Řeznictví a uzenářství Blansko

Dobová reklama. FOTO: archiv Pavla Svobody

Celkem fotografií:  3

V roce 1948 byla jeho udírna zapečetěna a prodejnu převzal národní podnik Masna, kde oba manželé zůstali zaměstnáni, Mojmír až do své smrti v roce 1960. Oproti jiným živnostníkům měli manželé Brajerovi to štěstí, že mohli dožít ve svém. Ačkoli sledovat, jak o něčem, co sami vybudovali, rozhodují cizí lidé, bylo především pro Mojmíra velmi bolestivé.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení