Milníky v historii Blanska, díl druhý

Léta 1905–1915

Česká společnost usilovala o dosažení jazykové rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a všechny vrstvy společnosti.

Také blanenští občané podporovali boj za zrušení nespravedlivého kuriového volebního systému a uzákonění všeobecného rovného volebního práva. V roce 1905 vyšli z bran blanenských továren a v počtu čtyř tisíc žádali na náměstí o zavedení všeobecného hlasovacího práva.

Blansko kolem roku 1911. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1905 mělo Blansko 417 domů a 3 350 obyvatel. Starostou byl Karel Ježek a Blansko bylo 15. února povýšeno na město.

V roce 1905 vydal blanenský lékárník Josef Čech knihu „Dějiny města Blanska“. Šlo o první knihu o historii obce.

V roce 1906 byla povolena měšťanská škola dívčí. Své prostory našla v budově původní obecní nemocnice (v dnešní budově Chráněné dílny TiRO Blansko, Havlíčkova 2). Chlapecká měšťanská škola byla v nové budově z roku 1897 na dnešní Seifertově ulici.

V roce 1907 zakoupil spolek Dělnický dům v Blansku hostinec od manželů Kalových a svěřil jeho přestavbu staviteli Mikuláši Matulovi. Adaptací vzniklo několik společenských místností, přístavbou pak sál s jevištěm. Dělnický dům byl otevřen 22. listopadu 1908.

Po povýšení Blanska na město se představenstvo města snažilo o zřízení telefonního spojení. To se splnilo v roce 1907 stavbou zdvojené linky včetně telefonních ústředen v Blansku a v Rájci.

V roce 1908 založil Vincenc Plachý v Blansku pekařskou provozovnu, která v roce 1915 změnila název na Továrna poživatin Blansko na Moravě, V. Plachý. Výroba zahrnovala vaječné těstovinové zboží, perníkové zboží, dětské suchary, cukrovinky a pečivo.

V letech 1906 až 1910 působil v Blansku farář František Grydil. Jeho přičiněním vznikl katolický spolek Budoucnost a družstvo pro postavení Katolického domu. V roce 1910 byla založena Společnost katolického domu, se kterou spolek Budoucnost splynul. Společnost převzala dům zakoupený farářem Grydilem za cenu 19 000 korun (dnešní Katolický dům, Komenského 341/15 ).

V roce 1909 až 1918 bylo postaveno 18 domků v původním areálu nazvaném Dělnická kolonie. Jsou to domky na pravé straně Bezručovy ulice od Sukovy ulice a na levé straně Jiráskovy ulice, rovněž od Sukovy ulice. Dnes jsou většinou zrekonstruovány.

Salmův mlýn v Blansku. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1910 dostává kníže Salm-Reifferscheidt povolení k přestavbě starého panského mlýna č. p. 67 v Blansku na elektrárnu (tehdy nezletilého knížete zastupovala při jednání matka). Od tohoto roku dochází k zásobování města elektrickou energií. V roce 1912 bylo ve městě 85 odběratelů elektrické energie, kteří používali 1070 žárovek, z toho 88 pro veřejné osvětlení.

V roce 1910 byla uvedena do provozu Obchodnická tiskárna v Blansku. V prvních letech měla i vlastní elektrárnu a zaměstnávala 26 osob.

V roce 1911 otevřel v suterénu rodinného domu vynálezce Erich Roučka dílnu na výrobu elektrických měřicích přístrojů, byla vůbec první ve střední a východní Evropě. V roce 1913 byla firma zapsána do obchodního rejstříku pod názvem „Elektrometr“ Speciální továrna na elektrické přístroje E. Roučka, Blansko, Morava.

Továrna Ericha Roučky v Blansku. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1911 uvádí Chytilův úplný adresář Moravy v Blansku úředně evidovaných 29 spolků českých a sedm německých.

V roce 1912 byla zamítnuta žádost Antonína Kovaříka z Brna o povolení zřídit v Blansku stálé elektrické divadlo.

Dne 7. listopadu 1913 byl na ustavující schůzi založen Sportovní klub Blansko (SKB). V tomto klubu se však až do roku 1921 hrál skoro výhradně jen tenis.

V roce 1913 žádali o udělení kinematografické koncese tři instituce: Družstvo pro stavbu tělocvičny tělovýchovné jednoty Sokol, Spolek Dělnický dům, Katolický dům. Starosta Ježek chtěl zřídit kino přestavbou sálu v hotelu Ježek na Rožmitálově ulici č. 40 (dnešní restaurace Punkva). Realizaci zřízení kina znemožnila světová válka.

V roce 1914 vypukla 1. světová válka, v boji nebo v souvislosti s ní zemřelo 78 mužů z Blanska.

V roce 1914, nedlouho po vypuknutí války, byl v Blansku v dívčí škole zřízen vojenský náhradní lazaret města Blanska pro 40 mužů.

V roce 1915 přijeli do Blanska italští uprchlíci a později také italští zajatci. Zpočátku byli ubytováni v Dělnickém a Katolickém domě, poté v soukromí. Městu byli k dispozici pro různé veřejně prospěšné práce. Blansko pro děti uprchlíků zřídilo školu.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení