Významné události v životě města Blanska v letech 1905–2005

1905: Povýšení Blanska na město.
Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 15. 2. 1905 byl dosavadní městys Blansko povýšen na město. V sobotu a neděli 29. a 30. 4. 1905 se konaly slavnostní oslavy, zahrnující i průvod s lampiony a pochodněmi. Blanenský advokát a člen městské rady JUDr. Rudolf Žák sepsal při této příležitosti Pamětní list, který obsahuje celou řadu zajímavých informací o tehdejších poměrech v Blansku. V době svého povýšení mělo Blansko 417 domů s 3350 obyvateli.

Slavnostní bohoslužba na tehdejším Palackého náměstí u příležitosti povýšení Blanska na město v roce 1905.

1908: Byl dostavěn a slavnostně otevřen Dělnický dům.

1910 — 1911: Ve stylu zámku Miramare v Terstském zálivu byla postavena správní budova Ježkovy továrny.

Správní budova firmy Adast.

1911: V Blansku bylo úředně evidováno 29 českých a 7 německých spolků. Chytilův úplný adresář Moravy uvádí k tomuto datu v Blansku mj. také 12 hostinců, 17 ševců, 5 pekařů, 9 stolařů, 3 cukráře či 15 prodejen smíšeného zboží. V tomto roce byla také založena Ing. Erichem Roučkou firma Elektrometr pro výrobu elektrických měřicích přístrojů. Roučkova dílna, která byla první svého druhu ve střední a východní Evropě, byla předchůdcem pozdější Metry Blansko.

1914: Vypukla I. světová válka.
Nedlouho po začátku války se i Blansko, stejně jako jiná česká a moravská města, muselo potýkat s přílivem raněných vojáků z fronty. Proto byl v dívčí škole zřízen vojenský náhradní lazaret města Blanska pro 40 mužů.

1915: V květnu přijeli do Blanska italští uprchlíci, kteří byli poté, co Itálie vypověděla Rakousku-Uhersku válku, přestěhováni z oblasti Tridentska do vnitrozemí. Uprchlíci zůstali v Blansku až do začátku února 1919.

1918: Konec I. světové války, vznik Československé republiky.
Během války bylo na frontu povoláno 502 mužů z Blanska. 60 z nich ve válce padlo a 15 zemřelo na následky zranění a válečných útrap.

1921: V Blansku bylo svépomocí postaveno a slavnostně otevřeno první kino — Bio válečných invalidů, které mělo 463 sedadel a bylo prvním podnikem svého druhu v Československu.

1927: Byla založena Pamětní kniha města Blanska jakožto první zdejší kronika.

1928: V září byla otevřena nová budova měšťanských škol na ulici Rodkovského.

1. polovina 30. let: hospodářská krize, v Blansku dramaticky vzrostl počet nezaměstnaných.

1934: otevřen nový městský hřbitov nad dvorem velkostatku.

1936: Blansko získalo novou dominantu, dřevěný kostelík sv. Paraskivy, pocházející ze 17. století, který sem byl převezen z Nižného Seliště na Podkarpatské Rusi.

Dřevěný kostelík sv. Paraskivy z Podkarpatské Rusi.

1938: K 1. září mělo Blansko 4956 obyvatel. 30. září přijali prezident a vláda Mnichovskou dohodu, na jejímž základě muselo Československo odstoupit své pohraničí Německu.

1939: Zánik Československé republiky, vznik protektorátu Čechy a Morava. Od 16. března byl do čela Blanska jmenován na místo dosavadního starosty Karla Rodkovského jako správní komisař Jan Šperling.

1939 — 1945: Druhá světová válka.
V závěru války — 25. dubna 1945 — se Blansko stalo terčem masivního bombardování ze strany sovětského letectva. Důvodem náletu bylo umístění německých jednotek a bojové techniky v Blansku a ve Spešově. Bombardování zcela zničilo 6 domů, poškodilo 126 domů a přišlo při něm o život 22 blanenských občanů. 9. května opustily město poslední německé oddíly a za nimi sem vstoupily jednotky Rudé armády. Celkový počet obětí války mezi blanenskými občany přesáhl 50 osob.

Z osvobození Blanska 9. 5. 1945.

1945: 16. května navštívil Blansko při svém návratu z londýnského exilu prezident Edvard Beneš.

1948: Únorovým pučem (25. 2.) uchvátili komunisté veškerou moc ve státě. Také v Blansku byl ustaven Akční výbor Národní fronty, který zbavil členství v místním národním výboru poslance, kteří nebyli loajální k novému zřízení. Zároveň byly ve městě rozpuštěny organizace nekomunistických politických stran.

1949: Od 1. února se Blansko stalo okresním městem. Prvním předsedou Okresního národního výboru v Blansku byl jmenován Rudolf Barák.

1950: Začala výstavba sídliště „U kamenného kříže“.

1952: Při závodu Metra Blansko byly uvedeny do provozu první jesle.

1955 — 1958: Byla postavena na dnešním náměstí Republiky budova Státní banky československé (dnešní Komerční banka).

1956: V září byla slavnostně otevřena budova nové školy na Erbenově ulici.

1957 — 1958: Bylo vybudováno hřiště TJ Spartak ČKD.

1958: Vyšlo první číslo Blanenského kulturního zpravodaje (nyní Zpravodaj města Blanska).
Byla otevřena první samoobsluha potravin v Blansku.

1959: Byla uvedena do provozu sportovní hala Spartaku Metra.
Bylo zřízeno Okresní vlastivědné muzeum v Blansku.

1960: Blansko si po provedení územní a správní reformy zachovalo status okresního města a stalo se dokonce centrem tzv. velkého okresu.
V duchu socialistického realismu započala výstavba sídliště Blansko-střed, která si vyžádala v průběhu šedesátých a sedmdesátých let demolice desítek starých domů ve středu města.

1963: Započala výstavba nového závodu k. p. Metra na severu Blanska.

1964: Byla otevřena první průjezdová komunikace městem ve směru severo-jižním přes ul. Leninovu (nyní Seifertovu) a nám. Svobody. V září byla slavnostně uvedena do provozu nová školní budova na Dvorské ulici.

1965 — 1967: Došlo k plynofikaci a teplofikaci města i podniků. Byly vybudovány blokové kotelny.

1968: V obrodném procesu došlo i v Blansku k ustanovení organizace Československé strany lidové, Československé strany socialistické a dalších společensko-politických organizací a klubů. Proti zásahu okupačních vojsk v srpnu 1968 se v Blansku stejně jako v jiných městech zvedla široká vlna protestů.
V dubnu byla uvedena do provozu nová budova polikliniky na Sadové ulici.

1969: V opravených prostorách blanenského zámku bylo slavnostně otevřeno Okresní vlastivědné muzeum.

1969 — 1970: byly zbourány objekty bývalého městského dvora, z nichž zůstala zachována pouze budova sýpky.

Demolice domů u radnice — poč. 70. let 20. století.

1971: veřejnosti byla předána rekreační oblast Palava s retenční nádrží.

1972: otevřen nový zimní stadion s umělou ledovou plochou.

1976: připojení okolních obcí (Dolní Lhota, Horní Lhota, Lažánky, Klepačov, Těchov-Obůrka a Olešná-Hořice) k Blansku s platností od 1.8.1976.
byly otevřeny kryté lázně s bazénem 25 m dlouhým a hydraulicky zvedaným dnem.

1980: Ke dni 1. 8. 1980 proběhla integrace obce Spešov k Blansku.

1982: Plénem MěstNV byl schválen nový městský znak (modrý štít, na kterém je černé ozubené kolo, v němž stojí bílá, z kvádrů budovaná hradní věž, nad kterou je červená, zlatě lemovaná hvězda komunismu).
V září byla otevřena nová školní budova na Terrerově ulici.

1985: V listopadu byla slavnostně předána budova nové nemocnice na Sadové ulici.

1987: Započala výstavba sídliště Písečná.

1989: V listopadu začali studenti blanenského gymnázia shromažďovat podpisy proti zásahu na Národní třídě v Praze, což jim bylo zakázáno a dokonce byli povoláni příslušníci Bezpečnosti, aby vypátrali organizátory podpisové akce. 26.11. se konala na Wanklově náměstí manifestace, na které došlo k založení blanenského Občanského fóra. 27.11. proběhla za široké účasti veřejnosti na náměstí Vítězného února (nyní nám. Republiky) generální stávka.

Generální stávka v Blansku 27. 11. 1989.

1990: Na březnovém zasedání MěstNV v Blansku došlo k rekonstrukci městského zastupitelstva podle požadavků OF. V listopadu se konaly komunální volby, ve kterých v Blansku získala Moravská demokratická unie 41,4 %, KSČ 28,4 % a Koalice Občanského fóra a Strany zelených 26,4 %.

V 90. letech 20. století došlo k obnovení činnosti některých dříve zakázaných a zrušených spolků a organizací, mezi které patřil například Junák, Sokol, Orel, Klub českých turistů a další. Dochází bohužel k postupnému hospodářskému úpadku všech velkých blanenských podniků (ČKD, Metra, Adast). Podniky nejprve prošly různými fázemi restrukturalizace, aby nakonec skončily v konkurzu a následném rozprodání po menších celcích. To vše bylo doprovázeno stálým snižováním počtu zaměstnanců.

1997: V červenci zasáhly Blansko velké záplavy, při kterých došlo k zatopení areálu závodu ADAST Blansko, ul. Sv. Čecha, celé ul. Svitavská, částečně ul. Vodní, Družstevní, K.J.Mašky a Rožmitálovy. Byly zatopeny tenisové kurty, stadion Metry a sportovní hala. Voda kulminovala 9.7., kdy dokonce došlo k evakuaci obyvatel nejvíce ohrožených ulic. Celkové škody — 5 767.000,- Kč.

1999: Slavnostní otevření městské knihovny v nových prostorách budovy IPB na Rožmitálově ulici, otevření nové budovy Zvláštní školy na Písečné.

2000: Rekonstrukce Wanklova náměstí a části náměstí Republiky. Obec Spešov se odtrhla od Blanska.

Rekonstrukce Wanklova náměstí.

2001: Započala stavba baseballového hřiště Olympie Blansko v blízkosti sportovního areálu ASK.

2003: V platnost vstoupila reforma státní správy, na jejímž základě se stalo Blansko tzv. obcí III. typu. MěÚ Blansko tak přebral některé kompetence zrušeného okresního úřadu. Správní obvod pověřeného MěÚ Blansko tvořilo 43 obcí. V listopadu navštívil Blansko prezident České republiky Václav Klaus.
Došlo k demolici starého secesního domu Smetanova 1 — budovy bývalé pošty a k demolici blanenské sokolovny.
Byla postavena okružní křižovatka Svitavská — Rožmitálova — Smetanova.

2004: Započala výstavba nové průmyslové zóny Blansko-Vojánky. Příprava její realizace probíhala již od r. 1999.
V Blansku se konalo Mistrovství Evropy v Baseballu kadetů.

Pavel Košťál, Lenka Likavčanová