Sergej Pavlovič Koroljov v Metře Blansko r. 1964

Stavba raketových soustav se neobešla bez moderních technologií včetně zařízení elektronických. V Metře Blansko zahájil vývoj elektronických měřicích přístrojů znamenitý technik Ing. Jiří Sokolíček, následován dalšími spolupracovníky. Záhy byly vyvinuty první měřicí ústředny, které významným způsobem urychlovaly záznam měřených údajů a v tehdejším hospodářském společenství RVHP byly ojedinělými výrobky svého druhu.

S. P. Koroljov (vpravo) s Jurijem Gagarinem. Foto: archiv autora

Když roku 1964 odjel legendární hlavní konstruktér S. P. Koroljov na svou první zahraniční návštěvu do Československa, zajímal se především o zdejší průmysl a jeho výzkumné programy. Kroljovův pobyt byl tehdy v přísném utajení. Kromě předních průmyslových podniků a výzkumných ústavů navštívil například i Metru Blansko, kde se zajímal elektronické měřicí systémy. Uvedená fakta uvádí ve své publikaci „Kolumbové vesmíru“ známý publicista Karel Pacner.

O vysoké kvalitě elektronických měřidel z Metry Blansko se také pochvalně zmiňoval náš astronom dr. Boris Valníček, člen ČSAV z observatoře v Ondřejově, konkrétně o číslicovém milivoltmetru NR 30 a zápisové jednotce NZ 20. Při rychlém a přesném zpracování naměřených hodnot na pracovišti byl přístroj velmi spolehlivý.

Byl předváděn rovněž roku 1971 na výstavě v Moskvě, kde se setkal s velkým zájmem. Ruští kolegové vyslovili přání, zda by jim mohla být tato vyhodnocovací souprava zajištěna. Byli přesvědčeni, že její využití v kosmickém programu by znamenala podstatnou změnu v celé tehdejší praxi při výzkumu kosmu.

Miroslav Starycha – SPRIMT