Hrabě Moritz Vetter z Lilie

Již v červenci 1892 se mu dostalo velké cti, neboť ho blanenští radní jmenovali čestným občanem městyse Blanska. Kdo to byl vůbec Moritz Vetter, jehož jméno a osud jsou širší veřejnosti téměř neznámé?

Rod Vetterů z Lilie (von der Lilie), který svůj původ odvozoval z vedlejší větve rodu Valois (s bourbonskými liliemi v erbu), byl usedlým na Moravě a ve Štýrsku. V roce 1653 byli Vetterové povýšeni do hraběcího stavu. Na Moravě Vetterům patřilo především panství a zámek Nová Horka na Novojičínsku.

Moritz Vetter se narodil 22. srpna 1856 v Opavě. Jeho otec Felix Vetter z Lilie byl významným moravským politikem. V roce 1884 se dokonce stal nejvyšším úředníkem na Moravě, když byl jmenován do funkce moravského zemského hejtmana, kterým zůstal až do roku 1906. Císařem Františkem Josefem I. mu bylo uděleno nejvyšší rakouské státní vyznamenání, velkokříž Řádu Leopolda.

Také Moritz Vetter pokračoval úspěšně v otcových šlépějích. Po absolvování práva nastoupil jako koncipient v pražském místodržitelství, sloužil také v Sušici a v Teplicích.

V roce 1882 se dostal jako státní úředník na Moravu. Nejdříve působil v Uherském Hradišti, za další čtyři roky byl povolán na ministerstvo vnitra. V roce 1889 se stal c.k. okresním hejtmanem v Boskovicích. Jeho služba na boskovickém hejtmanství byla příkladná a svědomitá, proto také nepřekvapí, že se blanenští radní nerozpakovali udělit mu čestné občanství. Později byl Moritz Vetter převeden na místodržitelství do Brna. Nakonec však státní službu opustil a vrhl se na politiku.

V roce 1897 byl Moritz Vetter zvolen do říšské rady jako kandidát střední strany za moravský velkostatek. Vrcholem jeho politické kariéry v rakouském mocnářství byl
rok 1901, kdy se stal prezidentem poslanecké sněmovny. Byl také vyznamenán hodností tajného rady a v roce 1907 velkokřížem řádu Františka Josefa I. V témže roce odstoupil Moritz Vetter z předsednictva říšské rady. Mezitím také dokázal na vídeňské univerzitě vystudovat medicínu a v roce 1908 mu byl udělen titul štábního lékaře.

Po skončení 1. světové války se Moritz Vetter zapojil do politické činnosti nově vzniknuvší Československé republiky. Jako občan československého státu, ale německé národnosti, úspěšně kandidoval do senátu za Deutsche christlich-soziale Volkspartei (Německá křesťansko-sociální strana lidová). I na chodu senátu se Moritz Vetter aktivně podílel. Ve volebním období 1920 – 1925 byl členem několika senátních výborů: branného, iniciativního a pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu. Taktéž zasedal ve dvou subkomitétech: 1) pro úpravu cen mlynářských výrobků, 2) v komisi k prozkoumání cukerních cen. Moritz Vetter pronesl na půdě senátu několik interpelací v německém jazyce, což mimochodem svědčí o demokratičnosti prvorepublikového československého státu. Zejména interpeloval kvůli penzím pro bývalé vojáky rakousko-uherské armády.

Po roce 1925 se Moritz Vetter stáhl z veřejného života, především vzhledem ke svému již pokročilému věku. Jeho syn Karel Josef padl v řadách německé armády v roce 1943 v bitvě u Stalingradu. Moritz Vetter zemřel 7. září 1945 v požehnaném věku 89 let v rakouském Retzu.

Mgr. Jindřich Čeladín