Jaroslav Štěrbáček

Jeho vojenská kariéra pilota začala v Prostějově, kde prodělal letecký výcvik, a následně v Hranicích na Moravě. V roce 1938 byl jmenován pilotem-letcem v hodnosti poručíka.

Brzy po zřízení Protektorátu Čechy a Morava opustil, jako mnoho jiných československých vojáků a dobrovolníků, republiku a přes Polsko se dostal do Francie, kde pobýval až do její porážky jako stíhač ve francouzské peruti. Zde byl také povýšen do hodnosti seržanta. Poté, co byla Francie v roce 1940 definitivně poražena hitlerovským Německem, se Jaroslav Štěrbáček stal příslušníkem 310. československé stíhací perutě, která byla vyzbrojena stíhačkami typu Hawker Hurricane.

Bohužel se Jaroslav Štěrbáček stal prvním letcem Čechem, jenž položil život za Velkou Británii. Osudný se mu stal 31. srpen 1940. Jeho peruti bylo nařízeno patrolovat nad North Wealdem, kde se posléze anglické Hurricany střetly s dvanácti až patnácti německými Dorniery. Výsledkem tohoto bojového střetu bylo šest zničených nacistických letadel a jedno zničené pravděpodobně. Jedinou kaňkou byla smrt poručíka Jaroslava Štěrbáčka, jehož letadlo se zřejmě zřítilo do ústí řeky Temže.

Piloti 310. čs. stíhací perutě v Duxfordu v den založení perutě 12. července 1940 před Hurricanem. Sedící zleva: druhý J. Boulton, třetí Ján Ambruš, pátý A. B. Woodhall, šestý Alexander Hess, osmý J. Malý. Mezi Woodhallem a Hessem stojí Jaroslav Štěrbáček.

Po skončení 2. světové války se dostalo Jaroslavu Štěrbáčkovi zasloužených poct. V roce 1946 byl povýšen na štábního kapitána a následujícího roku dostal od prezidenta Edvarda Beneše Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Téhož roku byla na Štěrbáčkově rodném domě č.p. 79 v Dolní Lhotě odhalena pamětní deska. Brzy poté přišel nešťastný rok 1948 – bývalí „angličtí“ letci se stali psanci a mnoho z nich skončilo v komunistických lágrech. Zadostiučinění se těmto hrdinům dostalo až po roce 1989, kdy se širší veřejnost dozvěděla o jejich hrdinských činech. Ani město Blansko nezůstalo Jaroslavu Štěrbáčkovi nic dlužno a v květnu 1995 mu udělilo čestné občanství in memoriam.

Použitá literatura: Vladimír Polák: Stíhač RAF Jaroslav Štěrbáček. Muzeum Blansko, 2002.

Mgr. Jindřich Čeladín