Nejstarší písemná zpráva o Blansku: rok 1136 nebo 1141?

Do roku 1141 je nejnovějším historickým bádáním obvykle řazen vznik listiny, vydané olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, významným církevním reformátorem středověké Moravy. Písemnost pojednává o přenesení sídla biskupství od staršího kostela sv. Petra k nově vysvěcenému kostelu sv. Václava v Olomouci. Jindřich Zdík při té příležitosti pokládal za užitečné uvést v listině jmenovitě také veškeré nemovité majetky olomouckého biskupství na Moravě.

Je však třeba zdůraznit již dlouho známou skutečnost: původní text Zdíkova pořízení zmínku o Blansku neobsahoval. Blansko totiž do zmíněného soupisu biskupských statků v listině dopsal neznámý písař v biskupově kanceláři s poměrně velkým časovým odstupem. Dodatečný přípis bohužel není nijak blíže datován, pouze typ písma napovídá, že se tak mohlo stát teprve někdy v druhé polovině 12. století. Nejde o výjimečný případ – stejně tak bylo do Zdíkovy listiny doplněno mnoho dalších majetků, které olomoučtí biskupové postupně získali později, v dalším průběhu 12. věku.

I kdyby ovšem Blansko figurovalo už v původním znění listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, i tak by rok 1141 zůstával nejistým. Vlastní Zdíkova písemnost nemá vůbec žádné datování, ani biskup, ani samotný písař nepovažovali tehdy za nutné jakkoliv upřesnit dobu jejího sepsání. Nynější časové zařazení je proto pouze výsledkem novodobého vědeckého studia, přičemž nelze vyloučit další úpravy datace.

V nedávné době se kupříkladu objevil názor o poněkud starším vzniku listiny již v období po polovině 30. let 12. století, nebyl však odbornou veřejností obecněji přijat.
Jestliže není možné spojit první dochovanou písemnou zprávu o Blansku s rokem 1141, je třeba se vrátit k údaji obsaženému v kronice tzv. kanovníka vyšehradského kostela.

Pečeť olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka přitištěná na dobové listině.

Jako informovaný současník líčí kronikář k roku 1136 spor, který o Blansko propukl právě mezi biskupem Zdíkem a brněnským knížetem, Přemyslovcem Vratislavem. Zdík tehdy chtěl v Blansku, patřícím podle slov kronikáře již delší dobu do vlastnictví olomouckých biskupů, vybudovat kostel. Vratislav však stavbu kostela zakázal s tím, že osada náleží jemu. Podle břitké poznámky kronikáře prý knížete lákaly zejména cennosti, biskupem v Blansku uložené. Ani osobní jednání v rajhradském klášteře za přítomnosti dalšího moravského Přemyslovce, knížete Konráda Znojemského, nevedlo k výsledku. Jak letopisec uzavírá, obě strany sice smluvily mezi sebou příměří, trvaly však na svém.

Chybí bohužel další autentické archivní doklady, objasňující konečné vyřešení rozepře. Zachovánu máme pouze pozdní zprávu kronikáře a Zdíkova nástupce na olomouckém biskupském stolci Jana Dubravia z poloviny 16. století, která však může vycházet z dnes neznámého staršího zápisu nebo tradice. Podle tohoto svědectví rozsoudil spor ve prospěch biskupa teprve někdy na přelomu let 1139 a 1140 český kníže Soběslav a Jindřich Zdík následně blanenský kostel sv. Martina dostavěl.

Zdíkovy vztahy s knížetem Vratislavem Brněnským zůstávaly nicméně napjaté i nadále. Roku 1145 se Vratislav dokonce podílel na ozbrojeném přepadení biskupovy družiny, při kterém Jindřich Zdík jen stěží vyvázl životem. Také okolnost, že v původní verzi soupisu držav olomouckého biskupství ve Zdíkově listině Blansko chybí a bylo do něj dopsáno až po několika desetiletích, by nasvědčovala případným zvratům v konfliktu. Je dokonce možné, že Blanska se olomoučtí biskupové opět naplno ujali teprve po Vratislavově smrti roku 1156 (Jindřich Zdík zemřel již 1150). Ani tyto nejasnosti však nezpochybňují datum nejstarší písemné zmínky o Blansku, rok 1136.

Jiří Doležel
Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i.