Z historie blanenského koupaliště

V tomto na pokračování vydávaném článku se lze dočíst následující: Blanenští radní přemýšleli o stavbě koupaliště již od roku 1933, vážněji se tímto začali zabývat na základě doporučení Okresního úřadu v Boskovicích, výnos č. 30484/IV/10/35 z 9. 9. 1935, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno:

„Pozastavujeme se nad tím, že v městě Blansku, čítajícím 5.000 obyvatel, není letní koupaliště. Okresní úřad pokládá za velmi naléhavé, aby v městě Blansku pamatováno bylo na zřízení veřejného koupaliště. Z koupaliště bude mít obyvatelstvo užitek nejen po stránce zdravotní, ale i hmotné. Město Blansko je východiskem pro návštěvu Moravského krasu a sídlem četných prázdninových hostí – zřídí-li svému významu přiměřené koupaliště, přibude mu tím na turistické přitažlivosti.“

Dne 5. 12. 1935 se pak městská rada usnesla na zřízení koupaliště. Prvními základními problémy byly – kde koupaliště vybudovat, kdo vypracuje projekt a zajištění financování.

Blanenské koupaliště v 60. letech.

Z několika variant byl pro koupaliště vybrán pozemek uprostřed města vedle bývalého fotbalového hřiště AFK Blansko. Plány na koupaliště vypracoval zkušený zemský technický rada ing. L. Vrba a autorizovaný ing. A Beneš. Městské zastupitelstvo na schůzi dne 14. 4. 1936 rozhodlo, že tesařské práce provede tesařský mistr Fr. Jakubec za úhradu 40.500 Kč. Stavba koupaliště byla po provedeném řízení svěřena stavební firmě Josef Jalový Blansko, která přislíbila, že se spokojí s menším výdělkem, protože se jedná o veřejný zájem města a blanenského obyvatelstva. Stavbu se zavázala za splnění dohodnutých platebních podmínek provést za 214 tis. Kč.

Zastupitelstvem schválené finanční krytí vycházelo z částky 164 046 Kč na Benešově pracovním fondu ve Spořitelně města Blanska, 50 tis. Kč přislíbených městu Ministerstvem sociální péče a 80 tis. Kč přislíbených Spořitelnou jako každoroční příspěvek z bilančního zisku za r. 1935. Starosta města JUDr. Rodkovský pak v závěru odůvodňovací zprávy předložené městskému zastupitelstvu uvedl: „Městská rada stavbu koupaliště provede proto, aby dělnictvu a živnostenstvu opatřena byla práce, aby zamýšlené koupaliště se stalo ozdobou města Blanska a přitažlivostí pro turistiku, aby dětem byla věnována nezbytná a velká radost.“

Areál koupaliště v roce 2000.

Jak to tak ale chodí, vše neprobíhalo tak hladce. U okresního soudu v Boskovicích byla totiž podána stížnost na nesprávný postup při hlasování o stavbě koupaliště a neoprávněné použití prostředků z městské poklady ve výši 164.064 Kč, zejména částka 71.638 Kč, která na kontě města byla uložena z odkazu továrníka R. Mayera, určeného na zbudování chudobince. Tato stížnost byla po jednáních zamítnuta, protože bylo prokázáno, že chudobinec město v r. 1929 zbudovalo z vlastních prostředků.

Výstavba koupaliště pokračovala velkým tempem a za dobu dvou a půl měsíce (14. 4. – 28. 6. 1936) byla ukončena. Koupaliště bylo slavnostně otevřeno v neděli 28. června 1936 a první zaměstnanci koupaliště M. Klimeš (pokladní), K. Hrazdíra, A. Boháč, Fr. Přibyl, O. Wetty (plavčíci), J. Jeřábková a M. Kyzlink (v šatnách) mohli přivítat první návštěvníky.

Koupaliště dnes.

Samozřejmě výše uvedený článek p. J. Starého, který jsem prakticky jen citoval, obsahuje další a další údaje, stejně tak i ostatní prameny píšící o koupališti. Zde šlo jen o připomenutí, odkdy je koupaliště v provozu a jak dlouho trvala příprava a vlastní realizace. Za zmínku také stojí, že koupaliště bylo vybudováno v době hospodářské krize a jeho výstavbou se měly alespoň trochu snížit její negativní dopady. Koupaliště a jeho okolí od svého vzniku prošly celou řadou změn a stavebních oprav a úprav a dnešní stav je pak výsledkem především komplexní rekonstrukce provedené v letech 2005 až 2006.

Dr. Miroslav Bojda