Blanenští ranhojiči a lékaři aneb Kdo léčil naše předky

 Není pochyb o tom, že tito léčitelé působili také na Blanensku. Jejich jména nezachycená v písemnostech upadla většinou v zapomenutí. Je známo jen to, že v našem okolí, jak v Boskovicích, tak v Blansku existovaly již v 18. století obecní špitály pro nemocné nebo pocestné bez domova, kde bylo o ně nějak postaráno. Jen sporadicky se objevují první jména léčitelů.

Obsáhlý seznam lékařů a ranhojičů v brněnském kraji sestavil a vydal v roce 1849 Krajský úřad v Brně v době před hrozící epidemií cholery. V seznamu bylo uvedeno 16 lékařů (se zkratkou D. = doctor), z toho pro blanenské bližší okolí Franz Hallama z Kuřimi, Wenzl Felkl z Olešnice, Gustav Weidl a Rudolf Gottlieb, oba z Vyškova, Markus Lary a Ch. D. (chirurgiae doctor) Hassfurther, oba z Boskovic. Ranhojičů bylo mnohem více. V Rájci Anton Kopeczny, v Blansku Ignatz Boehmert a Alois Thiel, ve Sloupě Johann Maucžka, v Kunštátě Johann Nesoel, v Jedovnicích Franz Pisaržik, ve Vyškově Johann Trawniczek, Franz Heresch a Eduard Řzezačz, ve Křtinách Florian Škrobanek, v Lysicích Leopold Ottawka, v Protivanově Johann Triska, v Černé Hoře Ferdinand Hawelka, v Letovicích Leopold Hradetzky a Birin Kral v letovickém klášteře Milosrdných bratří, v Boskovicích Benjamin Deutsch a Anton Rosa.

MUDr. Antonín Kyzlink,
Blansko 1934.
Foto z archivu
J. L. Cetkovského.

Pokud jde o Blansko, zjistíme, že Josef Pilnáček ve své knize o dějinách města Blanska uvádí k roku 1821 lékaře Jana Boehmerta. Byl to patrně ranhojič uváděný v roce 1849 jako Ignatz Boehmert spolu s Aloisem Thielem (Till). V té době již nastupoval na svoje místo MUDr. Jindřich Wankel jako hutní lékař Salmových železáren. Dr. Wankel bydlel nejprve v Jedovnicích, brzy však přesídlil do Blanska a ošetřoval jak zaměstnance železáren, tak i ostatní pacienty z Blanska a okolí. Druhým lékařem se stal Dr. Ferdinand Hudlík († 1871). Dalším lékařem v Blansku se stal Dr. Moritz Broschek, který působil nejdříve v Rájci a potom v Blansku (později změnil svoje příjmení na Brožek). Ranhojičskou praxi vykonával také syn Aloise Thiela (Till, Tyl) Eduard Till, který však nedokončil příslušné ranhojičské školení a zkoušky. Dr. Wankel i Dr. Hudlík přesto jeho činnost tolerovali, avšak později další lékař Dr. Alois Hecht si na jeho nezákonnou praxi (i když byla úspěšná) ztěžoval úřadům. Nato Eduard Till skončil sebevraždou. Koncem 19. století je jako blanenský lékař uváděn MUDr. Moritz Winter. V roce 1869 vznikla v Blansku také první lékárna, kterou provozoval PhMr. Josef Čech, který se mimoto významně zasloužil o školení adeptů farmacie.

Počátkem 20. stol. se vzrůstajícím počtem blanenských obyvatel přicházeli postupně lékaři MUDr. Vendelín Mušek, který byl obvodním a železničním lékařem, dále obvodní lékaři MUDr. Zdeněk Kožíšek a MUDr. Karel Ippen. V roce 1916 byl Dr. Mušek postižen mrtvicí (apoplexie mozková) a musel zanechat praxe. Zastupoval ho zprvu Dr. Kožíšek a od roku 1922 MUDr. Antonín Kyzlink. Dalšími lékaři byli MUDr. Karel Zetek, MUDr. Dušan Mlýnek, MUDr. Anna Dobrovolná-Chudárková, MUDr. Alexander Marcinkevič, MUDr. Miloslav Štěpánek a dětská lékařka MUDr. Gisela Gumplová. Všichni tito lékaři ordinovali ve svých soukromých ordinacích. Pro nemoci plic a tuberkulózu vedl vyšetřování pacientů nejprve krátkou dobu MUDr. Antonín Kyzlink, později MUDr. Zdeněk Hradecký v budově Okresní péče o mládež na ul. Mlýnské. Jako dentisté pracovali v Blansku František Polák, Jaroslav Toman, R. Dosedla a kratší dobu Miroslav Nečas. Blanenskou lékárnu vedl v té době PhMr. Adolf Sopouch.

Budova Okresní péče o mládež na ul. Mlýnské. Dnes sídlo hygienické stanice.

Po roce 1948 bylo zdravotnictví v celém státě organizováno jinak. Vznikaly polikliniky, v Blansku byla péče o pacienty soustředěna nejprve do budovy bývalé Okresní péče o mládež na ulici Mlýnské a od roku 1968 do nové polikliniky na ul. Sadové. Dalšími přístavbami v sedmdesátých a osmdesátých letech k poliklinice byla v Blansku vybudována nová nemocnice II. typu s kapacitou 204 lůžek.

Blahomil Grunda