Století Ježkova mostu

Do konce března 2012 můžete Ježkův most podpořit v hlasování o nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.

Blanenský most, všeobecně nazývaný Ježkův, stojící dnes  na levém břehu Svitavy mezi  zastávkou ČD  Blansko – město a supermarketem Billa, je příhradový, přímopásový železniční most s dolní mostovkou vyrobený ze svářkové oceli. Řadu let byl součástí tovární vlečky firmy K. a R. Ježek Blansko a později Adastu a.s. Blansko.

Železniční přeprava přes něj byla zajišťována z blanenského nádraží ze staniční koleje č. 4 a na kusé koleji před mostem ruční točnou o průměru 7,5m. Stejná točna byla také v objektu továrny. Z důvodu přestavby tratě z Brna na Českou Třebovou byla vlečka v roce 1996 zrušena, zůstal však most jako historický doklad hospodářského rozmachu firmy Ježek Blansko.

Na přelomu 19. a 20. stol. se totiž Ježkova továrna úspěšně rozvíjela a rozšiřovala: od r. 1887 postupně vybudovala strojírnu, kovárnu, stolárnu i slévárnu. V tomto období byl postaven tovární vodojem a správní budova zvaná „Hrad“, nyní „Zámeček“. Celkový počet zaměstnanců činil v r. 1911 víc než 500 osob.

Rozvoj výroby a export výrobků, hlavně do celého tehdejšího Rakouska – Uherska, logicky vyžadoval změnu v tovární dopravě. Automobilová doprava začala vznikat až později ve 30. letech 20. století a je tedy zcela přirozené, že v době rozvoje lokálních a továrních železnic se představitelé firmy rozhodli kolem r. 1911 vybudovat vlečku spojující továrnu s tehdy již dvoukolejnou železniční tratí Brno – Česká Třebová.

Kdo však byl výrobcem mostu? V dostupné literatuře jsou uváděni dva potenciální výrobci. Spojené strojírny Adamov a Wiesnerova strojírna v Chrudimi. Nejeden místní patriot by dal přednost Adamovu, ale podrobnější zkoumání historických pramenů ukázalo, že tento most  byl vyroben v Chrudimi a již dříve stál v Mokropsích u Berouna, odkud ho továrník Ježek odkoupil.

Rovněž přesné datum vybudování vlečky a zahájení jejího provozu nebylo z dostupné literatury dlouho zřejmé. S největší pravděpodobností byla vlečka vybudována a provoz na ní zahájen někdy  letech 1911 – 1913. Z poslední získané dokumentace vysvítá, že tento most byl do Blanska převezen a postaven v roce 1912. V Mokropsích přes řeku Berounku v té době stál již plných 40 let, od roku 1872.

Když státní dráha stavěla roku 1912 na stanici přejezdnou kolej pro bezpečný průjezd rychlíků, firma této příležitosti využila a dojednala s dráhou stavbu vlečky do továrny. Kolej byla prodloužena až na úroveň továrny a postavení opěrné zdi zajistilo v násypu místo pro odbočnou kolej. Přes točnu a most pak byly vedeny koleje do továrny. Od dráhy byly získány dva zánovní mosty a to v délce 32 m přes řeku a 10 m přes nerovný terén.

Trať se od mostu svažuje k silnici a odtud stoupá mírně do závodu k druhé točně. Tato  varianta však při malém denním provozu 4–6 vagonů vyhovovala. Most stavěli zaměstnanci závodu za dohledu odborné firmy a stejně i trať byla položena za dozoru traťmistra státních drah. Při zkoušce byl hlavní most zatížen dvěma lokomotivami. Vážil 40 tun a stál tehdy 4.880 (Rakousko-uherských) korun.

Z hlediska tovární průmyslové architektury se v případě Ježkova mostu jedná o stavební unikát s významnou historickou hodnotou. Přitom v minulosti mnoho nechybělo k jeho zániku. Před zničením na samém sklonku 2. světové války jej dne 9.5.1945 zachránil s nasazením vlastního života zaměstnanec továrny Karel Musil. Most byl Němci podminován a hlídán. Pan Musil po nepozorovaném přiblížení se vodou most odminoval a jeho záchranou tehdy urychlil postup Rudé armády přes řeku Svitavu.

Most jako věc movitou zprivatizovaly v r. 1992 Adamovské strojírny a.s. Adamov a poté jej v témže roce vložily spolu s dalším majetkem do Adastu Blansko, a.s. jako své dceřiné akciové společnosti. Když se později společnost dostala do konkurzu, měl se most stát součástí konkurzní podstaty, ale nikdo se k  němu nehlásil, jakoby najednou nikomu nepatřil. Proto se o něj postaralo Město Blansko jako o věc opuštěnou a zachránilo tak další blanenskou historickou památku, když jej za symbolickou korunu prodalo  sdružení Kolejová o.s.. V roce 2009 byl most v rámci úprav koryta řeky Svitavy snesen ze stávajícího umístění na sousední břeh. Od roku 2010 je Ježkův most prohlášen kulturní památkou.

V současné době se o něj tedy stará sdružení Kolejová o.s.. V loňském roce se podařilo získat dotaci na jeho nový nátěr, aby mohl být asi po 30 letech obnoven. Rok 2012, kdy oslaví jak 100 let v Blansku, tak 140 let své existence vůbec,  tedy most přivítal již v novém tmavozeleném kabátě.  Obě letošní výročí si mohou železniční fandové i veřejnost připomenout na oslavách, které Kolejová o.s. chystá v úzké spolupráci s Městem Blansko letos v květnu. Nebudou zde chybět železniční atrakce pro děti, ba ani skutečná letecká, tanková a lodní bitva o most v podání Mini Navy Clubu Midway z Brna. Ježkův most dnes není jen statickou památkou, nýbrž postupně se probouzí k další zajímavé etapě své staleté existence. Tu by ostatně mělo v blízké budoucnosti završit vybudování malého železničního muzea.

text: Jiří Šimkůj, Kolejová, o.s.
(redakčně kráceno)