Blanenský uličník – ulice Sušilova

František Sušil byl kněz, pedagog, sběratel lidových písní, básník a překladatel. Narodil se 14. června 1804 v Novém Rousínově. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži začal studovat od roku 1821 filosofický ústav v Brně. Roku 1827 byl vysvěcen na kněze a působil jako kaplan v Olbramovicích. Od roku 1837 působil jako pedagog na teologickém ústavu v Brně, kde působil až do své smrti.

František Sušil je významnou postavou českého národního obrození. Byl aktivním v přípravách jubilea příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem náboženského a vlasteneckého dění na Moravě.

K jeho nejvýznamnějším dílům patří díla věnující se lidové písni. Sesbírané písně vyšly v roce 1835 a v roce 1860 rozšířené vydání. František Sušil zde sesbíral písně z Moravy, Slezska, z českých enkláv v Rakousku a ze Slovenska. Zaznamenával jak text tak melodii. Tuto práci vykonával sám, protože pomoc venkovských učitelů se mu neosvědčila. Za svého života nashromáždil na 2 361 skladeb. Sesbírané písně roztřídil podle námětů a žánrů.

Ulice Sušilova v roce 1976.

František Sušil byl také plodným překladatelem, ovládal. italštinu, francouzštinu, angličtinu, němčinu, vynikal v latině a řečtině, učil se také portugalštině a španělštině. Ze slovanských jazyků se zabýval polštinou a ruštinou. Jako překladatel překládal nejčastěji řecké klasiky, ruské lidové písně nebo církevní zpěvy.

František Sušil byl velmi charismatickou osobností, která kolem sebe shromáždila komunitu literárně i národopisně činných spolupracovníků. Jednalo se převážně o kněží, kteří pak následně působili na další lid.

František Sušil napsal celou řadu novinových a časopiseckých článků. Jako básník vydal hned několik sbírek mezi nimi to byly například roku 1847 první sbírka Básně nebo například Růže a trní (1851) a další.

Zajímavostí je, že po Františku Sušilovi je pojmenován asteroid 21229 Sušil objevený roku 1995.

František Sušil zemřel 31. května 1868 v Bystřici pod Hostýnem.

Pavlína Lesová
Muzeum Blansko