Blanenský uličník – Dobrovského

Tento znamenitý vědec z tzv. 1. generace českých obrozenců byl dobrým přítelem vlastníka blanenského panství a železáren starohraběte Hugona Františka Salma-Reifferscheidta (1776–1836). Nešťastnou shodou okolností Dobrovský umírá v Brně a zároveň tím svůj osud posmrtně spojuje s Blanskem, jelikož se starohrabě rozhodne dát Dobrovskému odlít pomník.

Autorem pomníku byl Leo von Klenze (1784–1864). Tento neoklasicistní architekt, malíř a spisovatel byl ve službách bavorského krále Ludvíka I. a později se dokonce stal jeho dvorním architektem. Je autorem mnoha mnichovských budov. Navrhl zde budovu Glyptotéky, dále Alte Pinakotéky, což je jedna z největších světových galerií, či Ruhmeshalle, kde se nachází bavorská síň slávy. V zahraničí proslul Klenze stavbou Nové Ermitáže v Petrohradě nebo katolického kostela svatého Dionýsa v Athénách.

Samotný pomník Josefu Dobrovskému byl v blanenských salmovských železárnách odlit na přelomu let 1830/1831 a v létě 1831 byl vztyčen na brněnském hřbitově. S textem, který měl být na pomníku umístěn, se pojí jisté nesnáze. V červenci 1830 se starohrabě obrátil na preláta starobrněnského kláštera Cyrilla Nappa, aby společně s knězem a spisovatelem Dominikem Kynským složili co nejdříve latinský a slovanský (český) text na pomník, jelikož ten od Palackého se mu nelíbil. Na český text si však netroufli ani Napp s Kynským, proto zůstal na pomníku pouze text latinský.

Pomník Josefu Dobrovskému je čtyřboký litinový obelisk spočívající na čtvercové základně ve tvaru pyramidy, s nikou a nápisovými medailony ve střední části.

Dodnes můžeme obdivovat jeho krásu na Ústředním hřbitově v Brně.

Jindřich Čeladín
Muzeum Blansko