Blanenský uličník – Hálkova

Jeho stylem je milostná a přírodní lyrika, veršované epické práce, inspirované životem na vesnici a také lyrickoepické povídky. Mimo jiné přispěl k ustavení realismu v české literatuře.

Dětství prožil na Mělnicku, neboť jeho rodiče si zde pronajímali hostinec. Později v Praze navštěvoval německou školu na Spálené ulici. Od roku 1847 studoval Akademické gymnázium, avšak proti přání svých rodičů. Své první básně otiskoval ve studentském časopise. Používal tehdy pseudonymu Vítězslav Dolinek nebo Dolinský.

Roku 1855 vstoupil na filozofickou fakultu v Praze. Po třech letech však studia zanechal. Během studia si přivydělával soukromou výukou a jako domácí učitel potkal Dorothu Horáčkovou, která jej inspirovala v jeho milostné lyrice. V roce 1867 si ji vzal za ženu. Byl tak výhodným sňatkem finančně zajištěn. Z tohoto svazku vzešel syn, Ivan Hálek.

Ulice Hálkova – současná podoba (2013).

Počátkem 60. let 19. století se stal Hálek profesionálním novinářem. Od založení Národních listů v roce 1861 byl členem jejich redakce. Měl zde na starosti literární a divadelní rubriku nebo také fejetony. Byl členem různých kulturních spolků. Dále redigoval například almanach Máj. V 60. a 70. letech hojně cestoval a zážitky z cest ho inspirovaly právě k psaní fejetonů. Roku 1872 redigoval spolu s Janem Nerudou známý časopis Lumír.

Hálkovo dílo byl ovlivněno léty strávenými na venkově. Jeho první lyrická sbírka Večerní písně (1859) opěvovala přírodu, lásku a harmonické lidské vztahy. Vrcholem jeho lyriky je jeho trojdílná sbírka V přírodě.

Pod vlivem Máchy vznikaly koncem 50. let 19. století jeho veršované povídky. V dílech ze 60. let se Hálek inspiroval politickými ideály. V 70. letech jeho tvroba vyvrcholila povídkami (Pod dutým stromem, Na vejminku). Ve svých povídkách se zaměřoval na kontrasty (rodiče a děti, mládí a stáří atp.). Jeho dílo bylo hojně překládáno a také zhudebňováno.

Posmrtně vydaná sbírka drobných epických děl je pojmenovaná Pohádky z naší vesnice a vychází na základě inspirace lidových pověstí a pohádek. Zobrazují veselé i tragické příhody ze života venkovského lidu. Co se týče dramatické tvorby, nedosáhl Hálek významnějších úspěchů.

Vítězslav Hálek zemřel náhle na zápal plic v Praze 8. října 1874 a je pochován v Praze na Vyšehradě.

Pavlína Lesová