120 let od prvního pojmenování blanenských ulic

Později na základě císařského patentu z 23. března 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenování ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). V Blansku se pojmenování ulic uskutečňovalo postupně teprve od roku 1894. Před tímto rokem obyvatelé i s obecní správou používali pro domovní orientaci jednak již dnes zavedené číslování domů (popisná čísla), dále pak užívali tradičně vžitá pomístní jména částí obce. Mimo to od pradávna platilo místní označení Staré Blansko, návsi se říkalo „náměstí“ bez bližšího jmenného určení, dnešní Rožmitálova ulice byla neúředně známa jako „Panská ulice“, podle potoka Palava dostaly místně určující název všechny domky na jeho březích postavené. Jediný, úředně známý uliční název byla jižní čtvrť města, utvořená dvojřadem domů dnešní Žižkovy a Husovy ulice, jmenovala se Klepáčovská ulice.

Josef Čech ve svých Dějinách města Blanska (1905) udává, že v roce 1872 mělo Blansko 292 domů a 2 692 obyvatel. Ve vnitřním městě bylo tehdy 90 domů (z toho 10 jednopatrových, ostatní přízemní). V Palavě bylo 50 domů, na Starém Blansku 48 a Klepáčovská ulice zahrnovala 91 domů. K těmto domům musíme započítat ještě Paulinku, Klamovku, Mayerovu továrnu a 10 budov nádražních, tj. 13 domů a máme pohromadě 292 domů. Tehdejší domy nejsou ovšem totožné s těmi dnešními, i když mají shodná popisná čísla, neboť majitelé je renovovali a přestavovali. Městskou výstavbou se během let od základů změnilo vnitřní město a zmizely nejen četné staré domy, ale i celé ulice.

Dnešní Rožmitálova ulice, dříve „Panská“. Fotografie pochází z roku 1901.

Rožmitálova ulice v roce 1928 – spodní část, dnes je zde kruhový objezd.

Na ulicích kolem domů nebyly chodníky (první se začaly upravovat na „Panské ulici“ (dnešní ulice Rožmitálova), komunikace postrádaly dláždění, tři mosty přes řeku byly dřevěné a stále opravované. Do zámeckých budov se vcházelo kovanou branou se Salmovským znakem, umístěnou v tom rohu náměstí, kde dnes začíná ulice Seifertova (brána byla odstraněna v roce 1961). Jistě je dnes málo blanenských občanů, kterým říkají něco názvy Kancnýřka, Trávníky, Kolonie, Sanatorka, Lovětín, Hluchov, Hájíček, u Ježků, Ješinů, Brajerů, Loubalů, Gümplů, Solanských či továrna Alice.

Je také možno říci, že dnešním městským občanům by se v Blansku před sto dvaceti lety dvakrát bydlet nechtělo. Výjimku tehdy tvořila dost početná skupina rybářů. V řece Svitavě byla taková hojnost ryb, že obecní pokladna mohla z pronájmu rybolovu každoročně inkasovat zajisté nemalý výnos – sto zlatých.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko