Blanenský uličník – Komenského

Jan Amos Komenský byl velký český spisovatel, myslitel, pedagog a biskup Jednoty bratrské. Zabýval se všeobecnou teorií výchovy a didaktikou. Narodil se 28.03.1592. Byl nejmladším z pěti dětí Martina Komenského a jeho ženy Anny. Neexistuje však jednoznačná odpověď, kde se narodil. Některé materiály mluví pro Uherský Brod, jiné pro Nivnici. Komňa je místem, které dalo rodině původ a jméno.

Po smrti rodičů, kteří zemřeli krátce po sobě r. 1604, se sirotka ujala jeho teta, Martinova sestra, Zuzana Nohálová ze Strážnice. Roku 1605 navštěvoval Komenský strážnickou bratrskou školu. Když Strážnici vypálila vojska Štěpána Bočkaje, který vedl povstání proti Habsburkům, ztratil Komenský i část majetku na předměstí Uherského Brodu, které bylo též zničeno.

Poté odchází Komenský ke svým poručníkům panu Kozákovi a Urbanu Mravencovi do Nivnice. Vyšší oddělení bratrské školy studoval v letech 1608–1611 v Přerově. Díky svým studijním výsledkům byl vyslán na německé reformované školy: nasavskou akademii v Herbornu (1611–1613) a na univerzitu v Heidelberku (1613–1614). Heidelberské studium ukončil teologickou disputací. Poté se stal představeným přerovské školy. V Přerově získal biblické jméno Amos.

Ulice Komenského na Starém Blansku.

V roce 1916 byl vysvěcen na kněze a navazoval na reformační tendence. Usiloval o obnovení církve k jejím původním kořenům, to znamená především k bibli a k praxi původní křesťanské církve v prvních stoletích po Kristu. J. A. Komenský se tedy stal duchovním Jednoty bratrské, malé evangelické církve hlásící se k reformaci.

Poté Komenský působil ve Fulneku, kam však po bitvě na Bílé Hoře vtrhli císařští Španělé a město zpustošili. Habsburkové využívali všech prostředků k potlačení evangelických církví. V květnu 1623 došlo na fulneckém náměstí k okázalému pálení knih, kdy byla též spálena osobní knihovna Jana Amose. Členové Jednoty bratrské odcházeli na Moravu a poté založili velké středisko v polském Lešně. Komenský sám se skrýval nejdříve v Oderských vrších a pak na žerotínském panství.

Roku 1622 mu zemřela manželka Magdalena i se dvěma syny. Později, v roce 1624, si vzal Marii Dorotu Cyrillovou, se kterou žil 24 let a měli děti Dorotu Kristinu, Alžbětu, Zuzanu a Daniela.

Dne 31.07.1627 nařídil císař nekatolickým stavům se buď vykoupit, nebo vystěhovat do šesti měsíců ze země nebo přestoupit na katolictví. Stoupenci Jednoty bratrské byli vězněni, vypovídáni ze země a zbavováni majetku. Komenský tak roku 1628 odchází do polského Lešna. V tomto období vzniká slavné dílo Labyrint světa a ráj srdce. Působivý literární obraz poutníka nazírající svět jako divadlo marnosti. Poutník nenachází nic, co by mělo pro člověka trvalý smysl. Je třeba, podle něj, obrátit se a hledat mimo svět, kdy lék na vady světa poskytne Bůh. Je to myšlenkově nejhlubší a umělecky nejvyzrálejší výtvor starší české literatury, v němž se prolnuly proudy českého a evropského humanismu. Komenský psal česky, latinsky i německy.

V Lešně působil Komenský jako učitel a později se stal rektorem vyššího gymnázia a byl zde dokonce zvolen biskupem. Dílo Didaktika, které dokončil r. 1630, obsahovalo názory na filozofii výchovy, cíle, obsah a metody vzdělávání. Byl zde zakotven i princip všestranného vzdělávání. Komenský hodlal navázat řadou učebnic, ne všechny však dokončil. Dalším dílem bylo například Informatorium školy mateřské, kde nastínil problém rozvíjení tělesných a duševních předpokladů nejmenších dětí pro další vzdělávání. Příznivý ohlas získala také učebnice latiny Dvéře jazyků otevřené, vydaná roku 1631.

Syn Daniel měl pouhé dva roky, když mu zemřela matka, a tak se Komenský oženil potřetí, a to s Janou Gajusovou, dcerou českého evangelického faráře.

Další díla byla například Poklad jazyka českého, Hlubina bezpečnosti, Listové do nebe, Didactica magna (Velká didaktika), spis o vyučovacích metodách, Orbis pictus (Svět v obrazech), původně učebnice latiny. S církví se Komenský loučil ve spise Kšaft umírající matky, Jednoty bratrské (1667).

Polské katolicky zaměřené vojsko obsadilo Lešno a jako kacířské hnízdo jej vypálilo. Komenský přišel o celý majetek, včetně knihovny a mnoha rozpracovaných rukopisů. Na útěku zachránil jen několik rukopisů. Ve věku 64 let se ocitá v tísni a přijímá nabídku pozvání do Amsterdamu. Počtem vydaných knih patří období v Amsterdamu k nejplodnějším v jeho životě. K jeho myšlenkám patří například, že je třeba napravit školy, politiku a církev. Každý člověk má začít s nápravou sebe sama a svého okolí.

Českému učenci a jeho rodině zajistil ubytování a hmotné zaopatření bohatý obchodník a Komenského podporovatel Laurens de Geer. Komenský byl již tehdy známou osobností, že jej představitelé Amsterdamu důstojně uvítali a poskytli mu velkorysou podporu. Magistrát mu udělil čestnou profesuru na vyšším gymnáziu a uvolnil peníze na vydání již připravených didaktických spisů. Velkolepým počinem byla Opera didaktika omnia (Veškeré didaktické spisy), jež vyšla nákladem amsterdamské městské rady na přelomu let 1657–1658. Poprvé zde vyšlo dílo Didactica magna (Velká didaktika), latinská verze české a německé příručky.

Komenského spis Obecná porada již nebyl vydán, ale stalo se tak téměř tři staletí po autorově smrti. Zde vyzýval k nápravě lidské společnosti. Úvodem k Obecné poradě se obrátil na vzdělance a představitele moci, aby jim připomenul jejich zodpovědnost za zlepšení dosavadního neutěšeného stavu věcí.

Filozofické názory J. A. Komenského se utvářely v sepětí s antickými, středověkými a renesančními tradicemi. Univerzální výchova měla podle Komenského prorůstat celým životem, měla vést člověka ke svobodě a lidskosti.

Jan Amos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu a jeho tělo bylo uloženo v blízkém Naardenu.

Pavlína Lesová
Muzeum Blansko