Blanenský uličník – Čapkova

Karel Čapek se narodil 09.01.1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova. Byl to významný český spisovatel, dramatik a novinář. Jeho otec Antonín Čapek byl lékařem, matka Božena, rozená Novotná, se zabývala folklorem a sbírala a vydávala písně a pověsti.

V červnu 1890 se rodina stěhuje do vlastního domu v Úpici. Zde navštěvuje Karel Čapek obecnou a měšťanskou školu. V září 1901 začíná studovat na gymnáziu v Hradci Králové. V září roku 1905 se přesunuje do Brna k sestře, kde pokračuje ve studiu na gymnáziu. Už v roce 1904 mu vyšel text v brněnském týdeníku Neděle, a to sice báseň Prosté motivy.

V červenci 1907 se rodina stěhuje z Úpice do Prahy, kde Karel nadále pokračuje ve studiu na gymnáziu. Zde se také seznamuje s Hermínou Bergerovou, předobrazem Mimi z první verze dramatu Loupežník. Roku 1909 maturuje s vyznamenáním a vstupuje na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studuje filozofii, dějiny výtvarného umění a a estetiku. Studijně pobýval také v Berlíně a na pařížské Sorboně.

Karel měl velmi rád svého bratra Josefa, kdy většinu svých prvních prací otiskovali jako společný výtvor. V dubnu 1911 například začíná s bratrem Josefem psát komedii Loupežník.

Ulice Čapkova (2014).

V roce 1914 byl Čapek osvobozen od vojenské povinnosti pro zdravotní problémy s páteří. Zároveň organizoval mladou generaci, která vystoupila v Almanachu na rok 1914. A hned roku 1915 byl promován na doktora filozofie Univerzity Karlovy. V roce 1917 nastupuje coby domácí učitel u hraběte Lažanského v Chyši u Žlutic, kde byl velmi nespokojený. Ještě téhož roku však nastupuje jako novinář do redakce Národních listů.

Následují literární díla Krakonošova zahrada, je dokončen Loupežník, v roce 1920 dopisuje Čapek hru R.U.R. Premiéra této hry se konala v roce 1921 v Národním divadle v Praze. Bylo zde prvně použito slovo robot, jehož autorství je připisováno Josefu Čapkovi. Následují Trapné povídky, hra Ze života hmyzu, či román Továrna na absolutno, ve kterém se jedná o vynález motoru, jehož zplodiny dělají z lidí náboženské fanatiky.

V dubnu 1921 nastupuje Čapek do redakce Lidových novin a tam pracuje až do konce života. V říjnu 1921 se na krátký čas stává dramaturgem Vinohradského divadla. V březnu 1922 byl Karel Čapek poprvé představen T. G. Masarykovi. V létě roku 1922 stačí Čapek ještě dokončit drama Věc Makropulos a začíná psát román Krakatit, ve kterém šlo o vynález silné trhaviny, která by byla schopna zničit svět.

V roce 1924 začíná existovat tradice tzv. pátečníků, kdy Čapek začíná do svého bytu zvát na neformální debaty páteční společnost intelektuálů. Tato tradice se udržela až do Čapkovi smrti. Roku 1925 se Čapek stěhuje do vlastního domu na Vinohradech. Na podzim roku 1927 začíná Čapek pracovat na známých Hovorech s T. G. Masarykem. V roce 1929 vycházejí Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy.

V průběhu let Čapek krátce pobývá v Itálii a v Anglii. Své cesty do zahraničí zpracoval většinou do cestopisu. Například z cesty do Španělska sepíše cestopis Výlet do Španěl. V dalších letech cestuje i do Holandska, z čehož čerpá dílo Obrázky z Holandska.

Vycházejí také Čapkovy pohádky pod názvem Devatero pohádek. Následuje román Hordubal, Povětroň a knížka Dášeňka čili Život štěněte. V roce 1935 vychází román Obyčejný život a roku 1936 Válka s mloky – alegorický protifašistický román. Roku 1937 vychází drama Bílá nemoc. Čapek v druhé polovině 30. let cestuje po Dánsku, Rakousku či Francii. V roce 1938 vychází drama Matka.

Častou pointou Čapkových děl je myšlenka, že nelze věřit v absolutní pravdu, že je možné jen relativní poznání pravdy. Celé Čapkovo dílo je zaměřeno pacifisticky. Čapek také varuje před přehnaným rozmachem techniky, kdy společnost začíná být přetechnizovaná a odlidštěná. Technika se podle Čapka může vymknout lidem z rukou a zničit je. Zabývá se střetem civilizačního rozmachu se společností. Boji proti fašismu zasvětil román Válka s mloky a divadelní hry Bílá nemoc a Matka. Několikrát byl Karel Čapek nominován na Nobelovu cenu.

Čapek byl ve vztahu k ženám nesmělý. Ještě v létě roku 1920 se však seznamuje s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Jejich sňatek se konal ale až 26.08.1935 na radnici na Vinohradech. Bratr Čapkova švagra Václav Palivec dává manželům do doživotního užívání dům v Staré Huti u Dobříše.

Karel vlastnil velkou sbírku exotické hudby, sbíral gramofonové desky, koberce a knihy. Celé jeho dílo svědčí o tom, že věřil v člověka a v jeho dobré jádro, a sice že svět se může zlepšit nápravou lidské morálky, činností každého jednotlivce. Hledal filozofii, která by nebyla abstraktní, ale dala lidem smysl pro jejich činnost. Čapek zůstával mimo politický boj a zastával názor, že každý stát je takový, jací jsou jeho lidé a jejich morálka a kulturní úroveň. Jeho dílo až věštecky prozíravě předznamenalo následující vývoj ve světě.

V den mnichovského diktátu dával Čapek najevo nesouhlas s ním a podepisuje výzvu českých spisovatelů „K svědomí světa“. Těsně před válkou vedl jako žurnalista boj za demokracii, boj proti fašismu. Pravicový tisk tak rozvířil kampaň proti němu a výsledkem bylo, že Čapkovi chodila celá řada anonymních dopisů.

V prosinci 1938 prodělal Čapek chřipku, zanedlouho prodělal recidivu chřipky, ke které se připojil zánět ledvin a nakonec se přidal zápal plic. Dne 25. prosince 1938 Karel Čapek umírá. Nedokončený zůstává román Život a dílo skladatele Foltýna. Dne 29.12.1938 byl Karel Čapek pohřben na Vyšehradě.

Pavlína Lesová
Muzeum Blansko