Blansko slaví 110 let od povýšení na město

Lesy, kopce, řeky, skály, staré hrady, zámek, jeskyně, krápníky, lidé. Takovou tvář má Blansko. Blansko, říkají o tobě, že jsi někdy fádné. Nevěřím, snaží se pouze svést na tebe svoje „kiksy“. Vždyť vzápětí o tobě pějí, i skládají básně. Pro mě jsi stále místem, kam se rád vracím. Jsi mým domovem. Máš moje srdce, nutíš mě přemýšlet, hledat tvořivé lidi a nebát se začínat stále znovu.

První písemná zmínka o Blansku je zachycena v Letopise kanovníka Vyšehradského, pokračovatele Kosmova, a vztahuje se k zajímavé události roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem probíhal ostrý majetkový a politický spor o právo vystavět v Blansku nový kostel.

Na základě historických pramenů je doloženo, že mělo v 16. století obecní samosprávu. V roce 1580 mu udělil tehdejší majitel Blanska Matyáš Žalkovský ze Žalkovic právo užívat statutu městečka a právo pečetit zeleným voskem.

V Blansku a jeho okolí se velmi brzy oživila prehistorická a středověká tradice železářské výroby, jejíž vrchol nastal od konce 17. století založením blanenských železáren hrabaty z Gellhornu. Toto průmyslové odvětví přivedlo Blansko v 18. a zejména 19. století, za vlastnictví blanenského panství rodem Salm-Reifferscheid, do evropského povědomí.

Pro vzrůstající rozvoj Blanska bylo pak zřízení železniční trati Brno – Česká Třebová, která zahájila provoz v roce 1849. Představitelé města měli v prvních letech 20. století eminentní zájem na dosažení městského statutu pro Blansko.

Rozhodující měrou se o tuto záležitost zasloužil především tehdejší starosta města a významný podnikatel Karel Ježek spolu s dalšími významnými osobnostmi, které ovlivňovaly a řídily politicko veřejný život Blanska té doby.

O tom svědčí v přízemí blanenské radnice na náměstí Svobody č. 32/3 ve zdi zasazená výrazná černá mramorová pamětní deska se zlaceným písmem. Čteme na ní:

„Nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. února 1905 byl městys Blansko povýšen na město, když byli starostou Karel Ježek, radními Zdeněk Klíma, Ant. Sedlák, Ed. Sobotka, Al. Štarha, dr. Rudolf Žák a členy výboru: Arn. Dvořák, Vlad. Hassoň, Al. Hoffmann, Frant. Charvát, Rich. Ježek, Mart. Kala, Ant. Klíma, Vinc.Kotas, Mich. Kráčmar, Jan Marek, Flor. Martinek, Ad. Maška, dr. Hugo Minařík, Leop. Morávek, Vinc. Nejezchleb, Met. Vladík, Rud. Vodička, Frant. Vykydal .“

I když povýšení bylo stanoveno na 15. února 1905, teprve s datem 22. března byl doručen z boskovického hejtmanství slavnému představenstvu města Blanska – k rukám velectěného purkmistra a továrníka Karla Ježka tento přípis:

„Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším Rozhodnutím ze dne 15. února 1905 městys Blansko v politickém okresu Boskovickém na město nejmilostivěji povýšiti.“

Oslavy povýšení byly stanoveny na sobotu a neděli 29. a 30. dubna 1905. V sobotu bylo město slavnostně osvětleno, konal se průvod s lampióny a pochodněmi. V neděli po budíčku se ubíral slavnostní průvod Blanskem před radnici, kde se uskutečnilo zasedání městské rady. Ta jmenovala čestné občany.

Po zasedání se konal slavnostní oběd v hotelu Ježek ( dnešní restaurace Punkva, Rožmitálova 40), kde pronesli slavnostní řeči starosta Karel Ježek a JUDr. Rudolf Žák. O dějinách města promluvil lékárník Josef Čech, autor prvních dějin Blanska, které vyšly právě k této slavnostní události. Zajímavým dokumentem vzniklým u příležitosti povýšení Blanska na město byl pamětní list, jehož autorem se stal JUDr. Rudolf Žák.

Foto blanenské radnice z roku 1907.

Pozvaní hosté i ostatní návštěvníci oslav uvítali, že mohou využít od 1. března 1905 nově zřízené železniční zastávky Blansko – město. Z nadšení nad povýšením Blanska na město se rozhodlo městské zastupitelstvo nejen urychleně dokončit stavbu silnice Blansko – Dolní Lhota, ale postavit i silnici na Klepačov a silnici přes Těchov do Sloupu.

Osídlení Blanska, které během staletí čelilo velkým změnám, zde přetrvalo až do dnešních dní. V druhé polovině 20. století muselo město se stále rostoucím počtem obyvatel ustoupit novému architektonickému řešení. Na svoji historii ale nezapomíná a snaží se ji přiblížit současným obyvatelům. Rozvoj města Blanska je tedy symbolickým mostem mezi historií a současností.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko