Jak šel čas Blanskem – 1. část

Řeka Svitava protéká blanenskou krajinou mnohem dříve než na obou březích začalo město vyrůstat. Spolu se železniční tratí otevřenou v roce 1849 tvoří jeho přirozenou páteř a dělí město na Staré a Nové Blansko. Čas přinášel děje a události, důležité, méně podstatné, nicotné, avšak v podstatě všechny pomíjivé stejně jako tekoucí voda Svitavy. Některé se hluboce vryly do tváře města, formovaly jeho podobu, výraz i duši. A tyto se po celý rok budeme snažit přiblížit a připomenout.

BLANSKO 1905–1915 (obyvatelstvo, obec, školství, církev a zdravotnictví)

Blansko má v roce 1905 417 domů a 3350 obyvatel. Na náměstí stojí jednopatrová radnice, postavená v roce 1885 a v roce 1904 opatřena věží. Věž zdobí hodiny. V radnici je c.k. Okresní soud, berní úřad, obecní úřad se zasedací síní, úřad knihovní. Dále je zde městská spořitelna a byt okresního soudce. K rozšíření radnice byl zakoupen sousední dům, který patřil rolníku Šefčíkovi.

Do roku 1903 je starostou Arnošt Dvořák a od 15. ledna 1903 do roku 1917 továrník Karel Ježek.

Veřejná náměstí jsou v Blansku tři, Palackého náměstí před radnicí, Kostelní náměstí před kostelem svatého Martina a Komenského náměstí před dívčí školou. V 32 ulicích a na náměstích je veřejné osvětlení petrolejovými svítilnami na náklady obce.

Obec má zbudovány dva vodovody s přívodem vody do kašen na Starém Blansku v parčíku Komenského náměstí a na Novém Blansku na náměstí Palackého /dnešní kašna v parku na náměstí Svobody/. Kromě toho jsou téměř ve všech domech studně a několik soukromých vodovodů. Kanalizace je provedena na všech náměstích a ve všech hlavních třídách.

Blansko kolem roku 1910.

Obec vydržuje svým nákladem tři obecní sady v Lovětíně (dnes Horní Palava), Rudolfově (zanikl) a u nové měšťanské školy (dnes park u Rudoarmějce).

Školy jsou v Blansku následující: chlapecká škola pětitřídní obecná v nově vybudované školní budově /1897/ na Školní, dnešní Seifertově ulici. V roce 1900 byla otevřena po přístavbě dvou tříd v této budově ještě měšťanská škola chlapecká.

Pětitřídní dívčí škola zůstala v původní budově na Starém Blansku naproti faře kostela svatého Martina . Od roku 1906 je povoleno zřízení pětitřídní dívčí obecné školy v budově bývalé nemocnice, dnes budova chráněné dílny TIRO Blansko, s. r. o, Havlíčkova 517/2.

V Blansku byla ještě průmyslová pokračovací škola s dvěma ročníky a přípravkou a jednotřídní soukromá škola v Arnoštově údolí a dále průmyslová škola železáren firmy Breitfeld-Daněk a spol. s jedním ročníkem.

Občané i věřící mohou navštěvovat katolický chrám svatého Martina, kapli svatého Jana a židovskou soukromou modlitebnu. V období let 1906 až 1910 byl blanenským farářem František Grydil. Za jeho působení byla opravena fara a zhotoven třetí zvon pro kostel. V roce 1907 založil při faře knihovnu a jeho přičiněním vznikl katolický spolek Budoucnost a „Družstvo pro postavení Katolického domu v Blansku“. K tomuto účelu byl zakoupen dům č. 341 na Starém Blansku.

Prvním lékárníkem v Blansku byl Farmaciae magister Josef Čech (1844–1917). Svou lékárnu s názvem „Mater Dolorosa“ otevřel v roce 1869 na Starém Blansku a v roce 1885 ji přestěhoval na Rožmitálovu ulici a tomuto povolání se věnoval až do konce svého života. Současně v Blansku působili čtyři lékaři, tři porodní báby a nemocenská pokladna firmy Ant. Sedláka, závodní pokladna firmy bratří Mayerů, pokladna závodů knížete Salma, filiálka ústřední pokladny kovodělníků, okresní nemocenská pokladna a pokladna pohřebního ústavu Pietät.

V roce 1906 byla v Blansku zrušena nemocnice v dnešní budově chráněné dílny TIRO Blansko. Provizorně byl v této budově obnoven v roce 1914, nedlouho po vypuknutí války, vojenský lazaret města Blanska pro 40 mužů.

V roce 1911 je ustanoven městský a obvodní zvěrolékař Jindřich Vybíral. Jeho povinností bylo vykonávat prohlídku dobytka na dobytčích trzích, bdít nad kvalitou dovezeného masa do města, obstarávat prohlídku jatečného dobytka před a po porážce a konat veškeré ostatní zvěrolékařské funkce podle platných zákonů a nařízení obce.

V roce 1905 je v Blansku četnické velitelství, pošta, stanice telegrafní a bude zřízena i stanice telefonická. Telefonické spojení má velkostatek a závody mezi sebou, Jedovnicemi a Brnem.

Zvláštní události blanenské:

• 1898 postavena nová kašna na náměstí

• 1902 se rozšířil hřbitov na Starém Blansku

• 1904 vystavěna nová radniční věž s hodinami

• 1. března 1905 otevřena zastávka „město Blansko“

Příště: BLANSKO 1900–1915 (spolky a ústavy, průmyslové závody a řemesla)

Použitá literatura:

ČECH, J.: Dějiny města Blanska. Blansko, 1905, 120 s.

PILNÁČEK, J.: Paměti města Blanska a okolních hradů. Blansko, 1927, 468 s.

WANKEL, J.: Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno, 1984, 306 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko