Jak šel čas Blanskem – 2. část

BLANSKO 1900–1915 (spolky a ústavy, průmyslové závody a řemesla)

Existence blanenských železáren ovlivnila přirozeně i stavební a demografický vývoj Blanska. Obec neležela na hlavní dopravní tepně první poloviny 19. století na tzv. císařské silnici spojující tehdy Černou Horu přes Lipůvku a Řečkovice s Brnem. Po této silnici bylo třeba vozit všechny náklady pro Brno a odtud dále.

Velký význam pro rozvoj celého kraje a zejména pro možnost rychlejší dopravy průmyslových výrobků na trhy mělo vybudování železnice z Brna do České Třebové, kde se železnice připojovala na tehdy budovanou trať z Prahy do Olomouce. Stavba celé trati byla odevzdána veřejné dopravě 1. ledna 1849. Na základě majitele železáren bylo blanenské nádraží vybudováno nedaleko blanenských železáren, protože to bylo pro dovoz výrobků výhodnější, a nikoliv v Blansku samotném, jak tomu mělo být podle původního projektu.

Uvolnění politického útlaku po pádu bachovského absolutismu umožňoval rozvoj národního života, jehož vyjádřením se stal v Blansku v roce 1862 založený čtenářský a pěvecký spolek Rastislav. Postupně byly zakládány další spolky a organizace: od roku 1866 byla v provozu občanská záložna, v roce 1873 byl založen na Klepačově potravní spolek, v roce 1881 hasičský spolek v Blansku, v roce 1892 tělovýchovná jednota Sokol.

Dále v Blansku působí Spolek vojenských vysloužilců (založen 1872), Okrašlovací spolek (1881), Dobročinný odbor dam (1897), Pěvecký a hudební spolek „Lumír“ (1897), Hudební kapela firmy K. R. Ježek, Klub českých velocipistů (1901), Odbor českých turistů (1902), Bruslařské sdružení (1903), Klub šachistů (1905), Dělnická tělocvičná jednota (1908) a řada živnostenských spolků.

V Blansku je Městská spořitelna (1901), Mistrovská úvěrní záložna (1903), Kontribučenská záložna. Pracuje zde také pět nemocenských pokladen, knihovna, učitelská jednota pro okres blanský, ochotnická divadelní společnost a zábavní odbor čtenářského spolku Rastislav.

Wanklova žena Eliška se obrátila s pověřením spolkového výboru  Rastislava na tehdy nejvýznamnějšího českého umělce Josefa Mánesa (přítele Jindřicha Wankla) s prosbou  o návrh spolkového praporu. Výšivka měla vystihovat charakter názvu Rastislav, a tak se Mánes inspiroval ornamentikou starých románských rukopisů, které doplnil slovanskými symboly lipových ratolestí. Replika praporu se vrátila v roce 1998 do Městské knihovny v Blansku, kde si ji můžete prohlédnout.

V roce 1904 Josef Hybeš vypracoval a předložil zemskému místodržitelství v Brně stanovy spolku Dělnický dům v Blansku. V roce 1907 tento spolek zakoupil hostinec od manželů Kalových a svěřil jeho přestavbu staviteli Mikuláši Matulovi. Přestavbou vznik Dělnický dům slavnostně otevřený 22. listopadu 1908.

Blanenské průmyslové závody mají v tomto období značný vliv na samotný rozvoj obce. V roce povýšení Blanska na město jsou zde následující továrny:

• blanenské železárny akciové společnosti strojíren dříve Breitfeld-Daněk a spol.; zaměstnáno přes 1 600 dělníků
• továrna na hospodářské a cihlářské stroje a slévárna kovů K. a R. Ježek; zaměstnáno přes 400 dělníků
• továrna na umělá kamna, šamoty a ohnivzdorné cihly bratří Mayerů; zaměstnáno 120 dělníků
• továrna hospodářských strojů Františka Šaumana s 50 dělníky
• válcový mlýn, kruhová a parní cihelna knížete Salma
• cihlové pece a výroba tašek Martina Kaly
• ústřední kancelář velkozávodů firmy Ant. Sedlák, majitele šamotových továren, vápenných pecí a uhelných dolů

Nově se buduje továrna pro acetylenové osvětlení bratří Nejezchlebů. V roce 1908 zakládá Vilém Plachý továrnu na výrobu kandovaného ovoce, cukrovinek a pečiva. Stále dobře prosperující je také Charvátova mydlárna.

Další krok k průmyslové slávě Blanska znamenalo založení dílny Elektrometr pro výrobu elektrických měřících přístrojů Ing. Erichem Roučkou v roce 1911.

V roce 1905 je v Blansku 15 koncesovaných živností, 70 svobodných živností a 82 živností řemeslných.

Zvláštní události blanenské:

• V roce 1907 založil Josef Hybeš Spolek pro stavbu laciných a zdravých obydlí. Z projektu spolku bylo v letech 1909–1911 postaveno 15 domů na dnešní pravé straně Bezručovy ulice a na levé straně ulice Jiráskovy (Kolonka). Další tři domy byly postaveny v letech 1913–1918, stavba se prodloužila válkou.
• V tomto období jezdil pravidelný dostavník mezi Blanskem a Klepačovem, mezi Blanskem a Macochou, poštovní vozy mezi Blanskem a Jedovnicemi, jízdní pošta byla na nádraží v Blansku.
• Výroční trhy jsou v Blansku čtyři, kromě toho dva trhy na dobytek.
• Dále probíhá jednání o výstavbu železničního spojení z Blanska přes Jedovnice do Vyškova (projekt pochází ještě z minulého století).
• V Blansku je 12 větších hospodářství polních kromě velkostatku knížete Salma, jenž má ve městě rozsáhlý dvůr. Kromě prodeje obilnin je zde zastoupeno ve velké míře mlékařství.
• V roce 1905 vydal blanenský lékárník Josef Čech první knihu „Dějiny města Blanska“. Dále byl k povýšení Blanska na město napsán dr. Rudolfem Žákem „Pamětní list“.
• V Blansku a jeho okolí byl v roce 1906 založen včelařský spolek „Lípa“.
• V roce 1910 dostává kníže Salm-Reifterscheid (tehdy ještě nezletilého knížete zastupovala při jednání matka) povolení k přestavbě starého panského mlýna č. p. 67 v Blansku na elektrárnu. Od tohoto roku dochází k zásobování města elektrickou energií.
• V roce 1912 bylo ve městě 85 odběratelů el. energie, kteří používali 1 070 žárovek, z toho pro veřejné osvětlení 88.

Použitá literatura:

ČECH, J.: Dějiny města Blanska. Blansko, 1905, 120 s.

KREPS, M.: Dějiny blanenských železáren do roku 1897, Brno, 367 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko