Jak šel čas Blanskem – 6. část

„Tu zazněl mohutný hukot letadel. Běžel jsem pro maminku do pokoje a chtěl jsem se také podívat ven. Náhle se zatmělo, zapraskaly výbuchy. Nastal ohromný průvan, zdi se třásly, dveře se vylamovaly a skla se tříštila. Chytil jsem maminku za ruku a táhl jí onou spouští ven. V předsíni upadla a zůstala ležet. Vrátil jsem se pro ni, ale vtom na mě spadly domovní dveře. Přesto jsme se ale dostali šťastně do sklepa. Brzo nálet skončil, ale v tom nastalo druhé peklo. Před fabrikou totiž stál vůz asi s 50 granáty a tento vůz dostal ránu na plno a začal hořet. Teplo a oheň se přenášelo na granáty a ty začaly jeden po druhém explodovat. Toto divadlo trvalo asi ½ hod. Úlomky létaly přes celý barák až na dvůr a na zahradu. Když jsme vylezli ven, viděli jsme zajímavý obraz. Náš dům s 5 zásahy, tedy dosti zdemolován se vyjímal dosti podivně v záři hořící Ježkovy fabriky, ze které šlehal oheň několik desítek metrů dlouhý. Chytlo totiž skladiště pohonných látek a fermežů a do ticha, rušeného praskotem ohně střílely rány barelů.“

středa, dne 25. dubna 1945

(Autentický zápis z deníku chlapce bydlícího ve Staré fabrice v Blansku)

Od počátku roku 1945 byly v Blansku stále častěji hlášeny letecké poplachy, nejprve dvakrát až třikrát týdně a v dubnu jejich frekvence vzrostla natolik, že se opakovaly prakticky denně a někdy i několikrát za den. S blížícím se koncem války sílila i činnost partyzánů, jejichž jednotky operovaly v malých skupinkách téměř po celém území tehdejšího boskovického okresu. V Blansku vyvíjela činnost koncem války např. odbojová skupina Vela. S Blanskem byla úzce spojena také komunistická odbojová skupina Předvoj z Dolní Lhoty.

V době II. světové války bylo Blansko jedním ze středisek výroby válečného materiálu. Nacisté využili především kapacity zdejšího největšího podniku – ČKD, kde zavedli výrobu součástí pancéřových vozidel, součástí ke světlometům a součástí odpalovacího zařízení raketových ramp.

Následky po bombardování Blanska – Stará fabrika.

Blansko sice nemělo stálou německou posádku, ale v prvních měsících roku 1945 bylo místem, jímž často projížděly kolony ustupující německé armády a kde byli v lazaretech ošetřováni ranění z bojů na přibližující se frontě. Pro potřeby Němců musely být uvolněny především blanenské školy, do nichž se nastěhovali němečtí vojáci, německá školní mládež i ranění.

V dubnu 1945 byly v továrních prostorách firmy Ježek ubytovány ustupující německé jednotky tzv. Jelení divize (Hirschdivision) a výroba podniku musela být přerušena. Dne 25. dubna se Ježkova továrna a další budovy v Blansku staly cílem masivního leteckého náletu, který připravil kromě nezjištěného počtu německých vojáků o život i 22 občanů Blanska. Kromě Ježkovy továrny byla výrazně poškozena také budova obecných škol a budova měšťanských škol, pošta, radnice a dvůr velkostatku. V Blansku bylo zasaženo 126 domů a z nich 6 zcela zničeno. Nálet provedly posádky

Ulice Sadová po bombardování (naproti dnešnímu památníku rudoarmějce).

218. bitevní letecké divize Rudé armády, vybavené americkými letouny. Pro Blansko byl nálet těžkou ranou, uštědřenou na samém konci války.

V Blansku bylo od února 1945 zbudováno mnoho silničních a uličních zátarasů, jež měly ztížit postup Rudé armády. Dne 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání a v následujících dnech dorazily na Blanensko další jednotky ustupující německé armády. Němečtí vojáci likvidovali nebo odhazovali všechno, co nutně nepotřebovali, rozprhli se po zdejších lesích, kde je pronásledovaly revoluční a partyzánské jednotky.

Kapitulací německé armády skončila 8. května 1945 druhá světová válka. Z Blanska ustupovaly německé jednotky v noci z 8. na 9. května. Poslední oddíly pěchoty město opustily 9. května kolem sedmé hodiny ranní. Němci zde zanechali jen malé destrukční oddíly, které podminovaly a v dopoledních hodinách po ústupu ostatních jednotek zničily oba železobetonové mosty přes Svitavu – u nádraží a u zastávky Blansko-město. Železný příhradový most na vlečce u továrny Ježek, zachránil blanenský občan Karel Musil, který odstranil nálože, připravené k odpálení.

Po bombardování, ulice Sadová, park u rudoarmějce.

Osvobozující jednotky vstoupily do Blanska 9. května po 11 hodině ve směru od Jedovnic. Město bylo osvobozeno vojáky 232. sumsko-kyjevské střelecké divize 51. sboru a příslušníky 6. sboru rumunské armády.

Údaje o počtu blanenských obětí II. světové války se různí.V každém případě je zřejmé, že celkový počet obětí války mezi blanenskými občany přesahoval 50 osob.

Zvláštní události blanenské:

• Letecký poplach býval v Blansku ohlašován sirénou z městské radnice a ve škole tlučením železnou tyčí na kus kolejnice – vydávala silný a ve všech třídách dobře slyšitelný zvuk.

• V posledním roce okupace byli v Blansku zatčeni 3 občané (Oujezdský Bohumil, Plachý Jaroslav a Žák Josef) a dva občané při srážce s gestapem zastřeleni ( Prášil Karel a Zedníček Alois).

• Kronika Blanska uvádí 50 osob zatčených gestapem, vesměs mužů. Zatčení byli odvezeni do různých koncentračních táborů – 27 jich bylo umučeno.

• Blanenský občan židovského původu Tauber Bedřich, byl po celou dobu okupace ukrýván manželkou ve výklenku zdi vlastního bytu na Čelakovského ulici č. 516 v Blansku.

• 9. května 1945 byl v Blansku ustaven Revoluční národní výbor. Předsedou RNV se stal Karel Fiala.

• Z důvodu poničení mostů i trati se Blansko stalo konečnou stanicí na trati Praha – Brno. Proto MNV Blansko zřídil v továrně ALICE stravování repatriantů a také jejich ubytování. Během května 1945 využilo stravování 20 tisíc osob. Potřebné potraviny byly opatřeny dobrovolnými dary obyvatel Blanska. V tomto období bylo autobusy přepraveno do Brna 8 000 neplatících a 5 500 platících osob.

• V hostinci u Pospíšilů na Starém Blansku byl zřízen lazaret pro ošetření repatriantů. Bylo zde ošetřeno 1 080 osob.

• 16. května 1945 dopoledne zažilo Blansko mimořádnou událost – návštěvu prezidenta Edvarda Beneše. Důvod Benešova zdejší zastávky byl prozaický – prezident musel při své cestě z Brna do Prahy kvůli poničené železniční trati přijet nejprve osobním automobilem do Blanska a teprve zde mohl přesednout na vlak. Občané Blanska mu na nádraží připravili bouřlivé uvítání.

Příště: Blansko v 50. a 60. letech 20. století.

Použitá literatura:

KOŠŤÁL. P.; LIKAVČANOVÁ. L.; GRUNDA. B.; BRYCHTOVÁ. J.: Blansko v letech 1945–1990. Muzeum Blansko, 2004, 283 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko