Jak šel čas Blanskem – 7. část

Po únoru 1948 byla v celé naší zemi zahájena socializace republiky jíž podlehlo i Blansko. Od 1. února 1949 se Blansko stává okresním městem. Doposud bylo Blansko (sídlo soudního okresu) ve státní správě podřízeno Boskovicím (sídlo politického okresu). V letech 1949–1960 již Blansko nebylo podřízeno Boskovicícm, neboť obě města se stala okresními středisky a na jejich území byly lokalizovány okresní národní výbory.

Územní reforma v roce 1960, jejíž výsledkem byla redukce počtu okresů a krajů na území České republiky, postavilo do role lídra Blansko. To se v roce 1960 stalo desetitisícovým městem. Mezi léty 1948–1960 se počet jeho obyvatel zdvojnásobil. Po územní reformě v roce 1960 byly zejména v bytové výstavbě upřednostňovány okresní města, a to i Blansko.

Sídliště U Kamenného kříže

V tomto roce se započalo s realizací územního plánu na vytvoření sídliště Blansko-střed. Výstavba tohoto sídliště si vyžádala v průběhu šedesátých let demolici desítek starých domů ve středu města. Je si však potřeba uvědomit, že v době reformy na počátku šedesátých let bylo Blansko nejen populačně větší, ale i hospodářsky významnější.

Jenom v elektrotechnické továrně Metra (od 01.01.1946 národní podnik Metra, závody na měřící přístroje v Blansku a od 01.01.1954 Metra Blansko, národní podnik) pracovalo kolem 4 tisíc zaměstnanců. Při reorganizaci československého průmyslu se od 1. ledna 1950 blanenské strojírny staly samostatným národním podnikem ČKD Blansko kde zaměstnanost v roce 1958 činila 4 168 pracovníků. Mnoho blanenských obyvatel pracovalo také v Keramostroji Blansko, který se k 1. lednu 1963 stal součástí národního podniku Adamovské strojírny Adamov.

Blansko 1957

Také blanenský městský zemědělský dvůr se od 1. února 1951 stal součástí zdejšího Jednotného zemědělského družstva, postupně rozšiřovaného o pozemky dalších združstevněných majetků dosud samostatně hospodařících rolníků. Družstvo fungovalo v těchto prostorách až do 60. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o asanaci rozsáhlých částí středu města Blanska a o jeho celkové přestavbě. V rámci této akce byly zbourány veškeré budovy statku, přestože byly po léta dobře udržovány a jejich technický stav byl poměrně dobrý. Byl tak zničen historicky cenný architektonický celek, z něhož se podařilo zachránit pouze budovu sýpky.

Zámecká brána

Rychlý růst průmyslu a zvyšující se počet obyvatelstva kladl požadavky na rozvoj veškeré infrastruktury, ale také zdravotnictví, školství a kultury.

Připomeňme si některé významné blanenské události v datech:

1949: Blansko má 5 349 obyvatel.

1949: Od 1. února se Blansko stalo okresním městem. Prvním předsedou Okresního národního výboru v Blansku byl jmenován Rudolf Barák.

1949: Zřízeno Okresní zdravotnické středisko, sídlící spolu s Okresní nemocenskou pojišťovnou na Mlýnské ulici.

1949: 1. dubna byla v Blansku obnovena hudební škola. K 1. září 1961 se změnila na lidovou školu umění.

1949: V Blansku bylo 13 družstevních prodejen, 11 bylo součástí národních podniků a jen 5 zůstalo v soukromých rukou.

1950: Začala výstavba sídliště „U Kamenného kříže“ ( v roce 1956 mělo toto sídliště téměř 3 000 obyvatel).

1950: Knihovna města Blanska byla přestěhována do blanenského zámku.

1951: K 1. lednu provedena reorganizace a sjednocení zdravotní služby v okrese Blansko, vzniká Okresní ústav národního zdraví Blansko na Mlýnské ulici (OÚNZ).

1952: Výměrem Okresního národního výboru v Blansku ze dne 10. dubna 1952, který byl adresován do rukou tehdejšího předsedy spolku faráře P. Františka Hladíka, rozpustil ONV Společnost katolického domu v Blansku. Majetek spolku, zejména dům a zahrada tak, jak byly zapsané v pozemkové knize, připadl Městskému národnímu výboru v Blansku.

1952: Při závodu Metra Blansko byly uvedeny do provozu první jesle.

1953: Většina znárodněných živností přešla pod Služby města Blanska (SMB). Podnik s 23 provozovnami a padesáti pracovníky začal poskytovat pro Blansko a okolí fotoslužbu, holičské a kadeřnické služby, nábor a propagaci, provoz ovocných školek, veřejnou nákladní dopravu, pohřební a hřbitovní službu.

1953: Otevřena I. MŠ na Údolní ulici (závodní MŠ n. p. Adast)

1953: Rada ONV rozhodla o rozpuštění „Spolku Dělnický dům“ a majetek tohoto spolku předala 12.02.1953 do správy n.p. ČKD Blansko – Závodní klub ROH ČKD.

1953: Na základě nového zákona o tělovýchově a sportu začaly dobrovolnou tělesnou výchovu a sport od roku 1953 zajišťovat tělovýchovné a sportovní organizace podle pracovišť a místa působnosti. Majetek sokolských jednot byl převeden na závodní skupiny ROH a Československá obec sokolská zanikla. (Tělovýchovná jednota Spartak ČKD Blansko a Dobrovolná sportovní organizace Metra Blansko – v roce 1957 přejmenována na Spartak Metra Blansko).

1954: Otevřena II. MŠ na ulici Ant. Dvořáka (závodní MŠ n. p. Metra Blansko)

1955–1958: Byla postavena na dnešním náměstí Republiky budova Státní banky československé (dnešní Komerční banka).

1956–1958: Pro Metru Blansko bylo postaveno 18 bytů na ul. Mahenově, 20 bytů a 10 svobodáren na ul. Sladkovského. Na ul. K. J. Mašky bylo postaveno 21 bytů pro Hydroprojekt, Metru a pro MěstNV. ČKD dokončovalo stavby bytů na ul. Leoše Janáčka, kde byla postavena také MŠ, restaurace a obchod s potravinami. Pro Adast Adamov bylo postaveno pět obytných domů na ul. Nádražní.

1956–1958: V tomto období došlo k rozsáhlé výstavbě rodinných domků, které byly stavěny za finanční pomoci podniků a státních dotací, na ulicích Křížkovského, Sadové, Erbenově, Boženy Němcové.

1956: V září byla slavnostně otevřena budova nové školy na Erbenově ulici.

1957: K 1. září byl zrušen systém učňovského školství v podobě státních pracovních záloh a učiliště byla převedena do podniků ČKD a Metra Blansko.

1957–1958: Bylo vybudováno hřiště TJ Spartak ČKD.

1958: Spartak Metra Blansko vybudoval kluziště a začala výstavba atletického stadionu.

1959: Byla založena bytová družstva podniků ČKD Blansko, Metry Blansko a občanů MěstNV, která zahájila projektovou přípravu bytových objektů na ul. Družstevní a ul. Aloise Skotáka.

1958: Vyšlo první číslo Blanenského kulturního zpravodaje (nyní Zpravodaj města Blanska). Byla otevřena první samoobsluha potravin v Blansku.

1959: Do Blanska byl zaveden plyn. První plynovod směřoval do n. p. ČKD Blansko. Pokračovalo se v budování kanalizace a vodovodní sítě.

1959: Byla uvedena do provozu sportovní hala Spartaku Metra.

1959: Sokolovna byla převedena do majetku n. p. Metra Blansko jako jeho odborářské zařízení.

1959: Bylo zřízeno Okresní vlastivědné muzeum v Blansku.

1959–1960: Postavena podle návrhu Ing. arch. Arnošta Krejzy budova Okresního národního výboru na tehdejším náměstí Vítězného února. K ní byl v roce 1961 přistavěn do ulice Leninovy (nyní Seifertovy) sekretariát OV KSČ.

1960: Blansko si po provedení územní a správní reformy zachovalo status okresního města a stalo se dokonce centrem tzv. velkého okresu. V duchu socialistického realismu započala výstavba sídliště Blansko-střed, která si vyžádala v průběhu šedesátých a sedmdesátých let demolice desítek starých domů ve středu města.

1960: Okresním národním výborem byly zřízený nové hospodářské a rozpočtové organizace. V Blansku měly sídlo Okresní průmyslový podnik, Okresní stavební podnik, Okresní investorský útvar pro zajišťování investiční, bytové a občanské výstavby, Okresní správa státních silnic, Okresní vytěžovací středisko, organizace Moravský kras, podnik Restaurace Blansko. Novou hospodářskou organizací se stal Mlýnsko-pekárenský závod Blansko.

1960: V šedesátých letech vytvářely obchodní síť v Blansku svými prodejnami pouze podniky státní a družstevní. Spotřební družstvo Jednota mělo ve městě jednu prodejnu s potravinami a jednu s prodejem stavebnin. Sortiment nabízeného zboží se rozšířil s otevřením nového nákupního střediska na Wanklově náměstí v listopadu 1965. V potravinářských obchodech se v 60. letech více rozšířil samoobslužný prodej. V roce 1967 se samoobsluhy nacházely v prodejnách na ulici Rudé armády, na Sídlišti, na ulici Žalkovského a na Wanklově náměstí. V Blansku byla prodejna polotovarů Restaurací Blansko, tři mlékárny a jedna mléčná jídelna, šest prodejen s masem a uzeninami, čtyři se zeleninou a ovocem a dvě cukrárny. Ostatní prodejny nabízely průmyslové zboží, elektrospotřebiče, domácí potřeby, drogistické zboží, hračky, obuv, oděvy, nábytek, cigarety, klenoty, květiny a jiné zboží.

1960: Okresní podnik automobilové osobní a nákladní dopravy Blansko má 74 autobusů, 12 přívěsů, 105 nákladních aut a šest nákladních přívěsů.

1963: Započala výstavba nového závodu k. p. Metra na severu Blanska.

1963: Slavnostní otevření nového stadionu Spartaku Metra Blansko se uskutečnilo14. září . Jako součást areálu byly vybudovány šatny, tribuna a ubytovna pro 40 osob.

1964–1965: Výstavba nové školy a tělocvičny učiliště ČKD Blansko.

1964: Byla otevřena první průjezdová komunikace městem ve směru severo-jižním přes ul. Leninovu (nyní Seifertovu) a nám. Svobody.

1964: V září byla slavnostně uvedena do provozu nová školní budova na Dvorské ulici.

1965: Zahájena stavba nového učiliště Metra, otevřeno bylo v severní části Blanska 22. října 1968.

1968: V obrodném procesu došlo i v Blansku k ustanovení organizace Československé strany lidové, Československé strany socialistické a dalších společensko-politických organizací a klubů. Proti zásahu okupačních vojsk v srpnu 1968 se v Blansku stejně jako v jiných městech zvedla široká vlna protestů.

1968: V dubnu byla uvedena do provozu nová budova polikliniky na Sadové ulici.

1969: Na území města jsou čtyři základní devítileté školy|: ZDŠ Leninova, ZDŠ Marxova, ZDŠ Erbenova a ZDŠ Dvorská.

1969: V září bylo otevřeno nové oddělení MŠ na ulici Sadové.

1969: V opravených prostorách blanenského zámku bylo slavnostně otevřeno Okresní vlastivědné muzeum.

1969–1970: byly zbourány objekty bývalého městského dvora, z nichž zůstala zachována pouze budova sýpky.

Příště: Blansko 1970–1989

Použitá literatura:

Kronika města Blanska 1950–1960

Zpravodaj města Blanska 2005, Pavel Košťál, Lenka Likavčanová: Významné události v životě města Blanska v letech 1905–2005

KOŠŤÁL. P.; LIKAVČANOVÁ. L.; GRUNDA. B.; BRYCHTOVÁ. J.: Blansko v letech 1945–1990. Muzeum Blansko, 2004, 283 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko