Hybatelé blanenských dějin – Jindřich Zdík

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a seznamte se s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

JINDŘICH ZDÍK

Nejen dominantu města, ale jednu z nejvýznamnějších staveb v Blansku vůbec, představoval a představuje kostel sv. Martina na Starém Blansku. Olomoucký biskup Jindřich Zdík a držitel Blanska se rozhodl roku 1136 postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo započato se stavbou, která byla dokončena v roce 1140. Kostel byl posvěcen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.

Událost je zachycena v Letopise Kanovníka vyšehradského, pokračovatele Kosmova a vztahuje se právě k roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem probíhal ostrý majetkový a politický spor o právo vystavět v Blansku nový kostel.

Plaketa Jindřicha Zdíka byla slavnostně odhalena před vstupem do kostela sv. Martina v rámci loňských oslav Vítání sv. Martina. Foto: S. Mrázek

Josef Čech, lékárník v Blansku, popisuje v knize Dějiny města Blansko vydané v roce 1905 spor takto:

„Roku 1136 Jindřich, biskup olomoucký, umínil stavěti kostel v jedné vsi, která slove Blansko, kteroužto před mnohými léty předkové jeho, biskupové moravští drželi. Wratislav pak, syn někdy Oldřichův, jenž byl jeden z knížat moravských, když to uslyšel, poslal své posly, přikazujíc biskupovi, aby kostela nestavěl, proto, že ta ves k jeho dílu knížetství náleží, a že on chce tu sám na svůj náklad kostel stavěti, ale to učinil proto, neb slyšel, že by tu do té vsi, do svého dvoru biskup dal mnoho peněz na stavení vésti; y chtěl jemu ty peníze pobrati. Biskup takovou věc vznesl na knížete Kunrada, syna Litoldova. Y zjeli sou se o to v Rajhradě; a tu Wratislav od svého zlého úmyslu odstoupiti musil a biskup, navrátiv se, rozkázal tu v Blansku kostel založiti a dokonati.“

Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravděpodobně měl obdélníkový půdorys, neměl věž a byl prost všech stavebních okras. Byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným účelům.

Jindřich Zdík svým nadáním, zbožností i reformním zanícením se právem může srovnávat s pražským biskupem sv. Vojtěchem. I on stanul na vrcholu tehdejšího vzdělání, stejně také přilnul k tehdejšímu církevnímu hnutí. Ztotožnil se s tehdejším reformním papežským programem a jeho vysokými aspiracemi na povznesení duchovní moci a jejímu vymanění ze světské nadvlády. Jako sv. Vojtěch, i Zdík rozladěn a znepokojen domácími poměry zaplál touhou po misionářské činnosti. Jedním slovem, byl to opravdový křesťan a kněz vzorného života, nadšený bojovník za práva církve a přitom rozený státník a diplomat.

Za biskupa byl zvolen 22. března 1126. Po návratu z Wormsu vysvětil památný kostel sv. Jiří na Řípu.

Dne 30. června 1131 vysvětil nový chrám sv. Václava v Olomouci za přítomnosti knížete Soběslava, četného duchovenstva, šlechty a lidu. Tam přenesl se svolením metropolity své sídlo a zřídil novou kapitulu o 12 členech.

Za své jeruzalémské pouti poznal život kapituly u katedrály Božího hrobu, která se řídila řeholí sv. Augustina. S ní sám sebe dobrovolně sepjal, zatoužil také po tom, aby jí v našich zemích opatřil zvláštní působiště. Když to nemohl uskutečnit, přivedl k nám jiný reformní, duchovní správu povznášející, premonstrátský řád, jehož členy umístil na Strahově, v Litomyšli a Želivě. Chrámu sv. Václava přinesl z jeruzalémské pouti od patriarchy Viléma I. ostatky sv. Kříže.

Ve vnitřním městě olomouckém, které předtím patřilo ke klášteru Hradisko, dal postavit kostel sv. Mořice a druhů.

Zemřel 25. června 1150 a za místo svého pohřbu určil své nejnádhernější dílo – Strahovský klášter, který založil roku 1140 český kníže a budoucí král Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík.

Příště: Gellhornové a železářská výroba v Blansku

Zdroj : Josef Čech: Dějiny města Blanska, Internet

red