Potomci italských uprchlíků uctili památku svých předků

Po vypuknutí války mezi Itálií a Rakousko-Uherskem se odehrávaly největší boje v Jižním Tyrolsku, konkrétně v trentinské oblasti. Ta v době 1. světové války patřila k Rakousku-Uhersku.

Nařízením tehdejší císařské vlády bylo odvezeno civilní obyvatelstvo také na Moravu. V bývalém Hejtmanství Boskovice jich tehdy žilo kolem dvou tisíc. V roce 1919 se ale všichni museli vrátit zpět domů, již do Itálie.

Vděk za to, že vysídlenci válku přežili u nás, přetrvává dodnes. Jejich potomci aktivně vyhledávají místa pobytu svých předků a s úctou tato místa navštěvují, což ocenil i místostarosta Jiří Crha: „Jsem rád, že tak můžeme obnovit již vzniklá přátelství a společně navazovat nová. Ostatně osud italských rodin byl podobný osudu našich lidí. Všechny je totiž spojovala stejná touha – dožít se konce války,“ dodal.

U sochy nazvané „Alegorie války“, jež byla zhotovena v blanenských strojírnách, kde našla práci většina italských uprchlíků, se tak dnes sešli Italové, kteří se mohli narodit jen proto, že jejich rodiče a prarodiče přežili válečné útrapy v zázemí místních rodin.

Blanenský místostarosta obdržel z rukou Giuliana Pellegriniho, předsedy Kulturního spolku přátel Čech a Moravy, pamětní plaketu. Mezi hosty dnešního aktu patřila i Jaroslava Otipková, předsedkyně Spolku přátel Ledra (vpravo). Eva Šebková je spoluautorkou knihy Italští uprchlíci na jižní Moravě v letech 1915-1919. Foto: J. Franchi

Jiří Crha poté předal všem zúčastěným Pamětní list vydaný u příležitosti 880. výročí první zmínky o městě. Foto: J. Franchi

red